Alelická variabilita vybraných receptorů vrozené imunity u plemen kura domácího

0425613 - ÚBO 2014 CZ cze A - Abstrakt
Chudárková, A. - Bainová, Z. - Bryjová, Anna - Bryja, Josef - Pojezdná, A. - Vinkler, Michal
Alelická variabilita vybraných receptorů vrozené imunity u plemen kura domácího.
Zoologické dny Ostrava 2014: sborník abstraktů z konference 6.-7. února 2014. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2014 - (Bryja, J.; Drozd, P.). s. 82. ISBN 978-80-87189-16-0.
[Zoologické dny. 06.02.2014-07.02.2014, Ostrava]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Gallus gallus * Toll-like receptor
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Výzkum interakce hostitel–patogen zaujímá v současné evoluční biologii zcela specifické místo. Je tomu tak především proto, že toto pole má velký a dosud ne zcela realizovaný aplikační potenciál. V evoluci imunitní obrany hostitele proti patogenům mohou hrát krom MHC důležitou roli také geny pro receptory vrozené imunity. Mezi tyto receptory patří např. Toll-like receptory (TLR), které detekují různé konzervativní struktury patogenů. Pro velký hospodářský význam byla značná část výzkumu TLRs zaměřena na ptačí modelový organismus - kura domácího (Gallus gallus). Drtivá většina poznatků o genetické variabilitě TLRs slepic však byla získána na inbredních laboratorních liniích, které v procesu křížení ztratily značnou část své genetické variability. V naší studii jsme se proto zaměřili na popis variability TLRs u starobylých plemen kura, která patrně v evoluci podléhala nejen umělé selekci, ale také přímému přírodnímu výběru ze strany parazitů. Jako modelové TLRs jsme si zvolili TLR3 a TLR7, které rozpoznávají antigeny virového původu, a TLR4 spolu s TLR5, detekující antigeny bakteriálního původu. Zanalyzováno bylo 110 jedinců z 25 plemen. U TLR3 jsme zjistili 34 substitucí (17 nesynonymních, nsSNP), popsali 39 alel a 25 nesynonymních haplotypů. U TLR4 bylo zjištěno 31 substitucí, 15 nsSNP; popsáno bylo 85 alel a 37 nesynonymních haplotypů. 21 substitucí (12 nsSNP) v 24 alelách a 12 nesynonymních haplotypech bylo zjištěno u TLR5. Analýza TLR7 prokázala 23 substitucí (8 nsSNP), přičemž bylo predikováno 31 alel a 20 nesynonymních haplotypů. U všech 4 genů se pouze malá část alel vyskytovala ve vyšších frekvencích a většina alel byla naopak velmi vzácná. Vysoká alelická variabilita v TLR4 může naznačovat roli rekombinace v evoluci tohoto receptoru. Porozumění funkčnímu významu variability v imunitních genech u starobylých plemen může přispět k pochopení genetického základu rezistence vůči důležitým infekčním onemocněním.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0231475