Promýšlet Veliké Srediště. Etnologická brikoláž sociokulturních aspektů života krajanů v jižním Banátu

0423966 - EÚ 2014 CZ cze D - Dizertace
Pavlásek, Michal
Promýšlet Veliké Srediště. Etnologická brikoláž sociokulturních aspektů života krajanů v jižním Banátu.
[Rethinking Veliko Srediště. Ethnological bricolage of sociocultural aspects in the lives of the compatriots in South Banat.]
Ústav evropské etnologie FF MU. Obhájeno: Ústav evropské etnologie FF MU. 12.12.2013. - Brno: Ústav evropské etnologie FF MU, 2013
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: Veliko Srediště * South Banat
Kód oboru RIV: AC - Archeologie, antropologie, etnologie

Disertace představuje klasické výzkumné téma etnologie – výzkum krajanské komunity (resp. komunit) na území Banátu, konkrétně v obci Veliké Srediště. Zároveň se téma pokouší nahlížet netradičně, jiným způsobem. Představuje snahu o jisté vybočení ze současného krajansko-migračního diskurzu. Činí tak především svým pokusem vymezit se vůči převládajícím tendencím hodnotit českou menšinu na Balkáně, a v zahraničí obecně, z pozic spjatých s metodologickým nacionalismem (methodological nationalism). Dosavadní studium lokálních krajanských komunit reprezentuje přístup, který jednotlivé sociální skupiny hodnotil primárně jako externí příslušníky českého národa. Práce s tímto přístupem polemizuje prostřednictvím pestré škály analyzovaných strategií skupiny reformovaných evangelíků a katolíků původem z českých zemí. Ti v několika migračních vlnách opouštěli zejména region jižní Moravy, aby svoji další existenci spojili s jižním Banátem (Vojvodina, Srbsko), který byl dobově rovněž součástí habsburské monarchie. Vlastní analýza sociálních praktik vychází z interpretace historické písemné dokumentace a terénního etnografického výzkumu. Představuje autorovo rozumění myšlenkového světa Središťanů v letech 1850-1945 v jeho složitosti a zároveň se v duchu sociálně vědního požadavku na teoretické zobecnění pokouší postihnout identifikované sociálně strategie. Jejich postupné odhalování je zároveň procesem poznávání identifikačních mechanismů příslušníků náboženské komunity reformovaných evangelíků. Ukazuje pak především na to, že se zdejší krajanská komunita, resp. komunity, identifikovala na jiné bázi, než striktně nacionální. Autora tato zjištění vedou k navržení možných východiskům, jež by bylo možné uplatňovat pro budoucí výzkumy na poli studia lokálních krajanských komunit, nebo krajansko-migračních studií obecně.

The dissertation introduces classic subject of study in ethnology – research of compatriot community, or communities within the Banate area, in Veliko Središte village, to be precise. It is also trying to grasp the subject from an unusual, different point of view. This means an attempt to somehow digress from current compatriotic-migration discourse. The attempt consists in trying to define itself compared to prevailing tendencies to judge Czech minority in the Balkans, and abroad in general, from positions linked to methodological nationalism. The existing research into local compatriot communities represents an attitude that has evaluated individual social groups primarily as external members of Czech nation. The dissertion argues this attitude through a wide range of analysed strategies of a group of reformed Protestants and Catholics originally coming from the Czech lands. They would leave mostly the region of South Moravia in several migration periods to connect their further existence with south Banate (Voivodina, Serbia) that was a part of the Habsburg Monarchy at the time. The very analysis of social practices stems from interpretation of historic written documentation and field ethnographic research. It represents author's understanding intelectual world of the Srediste people between 1850 and 1945 in its complexity. Within socially scientific necessity of theoretical generalisation it attempts to comprehend identified social strategies. Their gradual revealing is also a process of recognition identification mechanisms of members of religious community of reformed Protestants. Most of all, it points to the fact that the local compatriot community, or communities, would be identified on a different level than the one which is strictly national. The author is led by these findings to propose potential groundworks that could be applied in future research when studying local compatriot communities, or for compatriot and migration studies in general.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0230110