Počet záznamů: 1  

Geografická a vnitropopulační variabilita parazitace muchule Eucampsipoda aegyptia na kaloni egyptském Rousettus aegyptiacus v oblasti západního Palearktu

  1. 1.
    0389900 - ÚBO 2013 CZ cze A - Abstrakt
    Lučan, R. K. - Benda, P. - Bartonička, T. - Bilgin, R. - Abi-Said, M. - Porteš, M. - Reiter, A. - Shohdi, W. M. - Šálek, Martin - Uhrin, M. - Horáček, I.
    Geografická a vnitropopulační variabilita parazitace muchule Eucampsipoda aegyptia na kaloni egyptském Rousettus aegyptiacus v oblasti západního Palearktu.
    Zoologické dny Brno 2013: sborník abstraktů z konference 7.-8. února 2013. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2013 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 144. ISBN 978-80-87189-14-6.
    [Zoologické dny. 07.02.2013-08.02.2013, Brno]
    Institucionální podpora: RVO:68081766
    Klíčová slova: bats
    Kód oboru RIV: EG - Zoologie

    Na základě výzkumu biologie kaloně egyptského v letech 2009–2012 v oblasti západní Palearktidy byl shromážděn rozsáhlý datový aparát umožňující zhodnocení geografické a vnitropopulační variability parazitace kaloňů muchulemi druhu Eucampsipoda aegyptia, který je jediným druhem čeledi Nycteribiidae vyskytujícím se na kaloních egyptských v této oblasti. Celkem bylo při examinaci 4285 jedinců kaloňů (Kypr 203, Egypt 2951, Irán 29, Jordánsko 77, Libanon 525, Omán 129, Turecko 370) zaznamenáno 2493 jedinců E. aegyptia. Celková úroveň parazitace se mezi jednotlivými populacemi významně lišila, přičemž 2 populace (kyperská a v oáze Dachla v egyptské Západní poušti) nebyly parazitovány vůbec. Důvodem je velmi pravděpodobně odlišná úkrytová ekologie dotyčných populací. Kaloni zde totiž obývají ruiny opuštěných domů (Dachla) či mělké jeskyně a jiné malé podzemní prostory, které se výrazně liší mikroklimatickými parametry (velmi malá vzdušná vlhkost, vysoká teplota a velké denní kolísání teplot) od klasických jeskynních úkrytů obývaných ostatními populacemi. Této hypotéze nasvědčuje i extrémně nízká parazitace kaloňů v jediném nejeskynním úkrytu kaloňů v Turecku, ve srovnání se stavem v přilehlých jeskynních úkrytech. Dalším zajímavým výsledkem je tendence k vyšší úrovni parazitace u samců, a výrazně vyšší parazitace dospělých jedinců ve srovnání s mláďaty. Situace je tedy zcela odlišná od stavu známého u většiny temperátních netopýrů, kde samci jsou parazitováni méně než samice a mladí jedinci více než dospělí. Vysvětlení pozorovaných patrností se nabízí mimo jiné v kontextu sociální organizace kaloních populací, kde centrální roli v prostorovém uspořádání kolonií hrají dospělí teritoriální samci.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0218790

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.