Potravní chování hrabošů na pasekách v kontextu globálních změn klimatu

0389887 - ÚBO 2013 CZ cze A - Abstrakt
Homolka, Miloslav - Heroldová, Marta - Kamler, J. - Zejda, Jan
Potravní chování hrabošů na pasekách v kontextu globálních změn klimatu.
Zoologické dny Brno 2013: sborník abstraktů z konference 7.-8. února 2013. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2013 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 82. ISBN 978-80-87189-14-6.
[Zoologické dny. 07.02.2013-08.02.2013, Brno]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva

Jeden z nápadných projevů potravního chování hrabošů na lesních pasekách je ohryz kůry vysázených stromků. Podle dosavadních znalostí hraboši konzumují kůru dřevin jen v zimě, kdy mají omezený přístup ke kvalitním potravním zdrojům. Tento znak zhoršených potravních podmínek se však na Drahanské vrchovině projevil v nebývalém rozsahu v průběhu jara a léta 2012. Ohryz kůry ve vegetačním období musel být vyvolán neobvyklými podmínkami. Cílem práce bylo najít možné příčiny ohryzu kůry mladých jedinců buku lesního v nezvyklé roční době. Podíl jedinců s ohryzanou kůrou dosáhl ve vegetačním období 2012 téměř 40 % a byl podobný jako v předešlé zimě. Podle výsledků rozboru potravy se na ohryzu kůry buku podílel větší měrou norník rudý než hraboš mokřadní. Více než 5 % objemu jeho potravy tvořila kůra buku ve 38 % vzorků (n= 32), ale v dietě hrabošů (Microtus spp.) to bylo jen v 6 % vzorků (n=18). Norník se na postižených plochách vyskytoval ve vyšší denzitě (75 ex./ha) než hraboši (19 ex./ha). Jedinou nápadnou odlišností oproti předchozím rokům, která mohla ovlivnit intenzitu konzumace kůry mimo zimní období, bylo nezvyklé počasí. Na rozdíl od předchozích let, kdy Jihomoravský kraj byl srážkově i teplotně normální, jaro 2012 se vyznačovalo nízkými srážkami (jen 46 % dlouhodobého průměru) a nadprůměrnými teplotami (+2,1°C). Výrazný deficit zásob vody v půdě přetrvával až do podzimu. Extrémní počasí se odrazilo v nízké produkci primární biomasy. Nedostatek vody a kvalitní potravy v bylinném patru mohl být hlavní příčinou příjmu náhradních složek potravy, včetně kůry mladých buků. Velký rozsah konzumace kůry mohla umocnit i relativně vysoká početnost hrabošů, která však sama o sobě příčinou ohryzu kůry v dané oblasti není. Uvedený příklad naznačuje, že nezvyklé výkyvy počasí, ke kterým dochází vlivem globálních změn v atmosféře stále častěji, mohou perspektivně významně zasahovat do životních podmínek hlodavců i na lesních pasekách a negativně se odrazit i v lesnické ekonomice.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0218826