Jak určovat stáří rákosníků velkých (Acrocephalus arundinaceus) po úplném pelichání

0383649 - ÚBO 2013 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Procházka, Petr - Jelínek, Václav - Požgayová, Milica - Honza, Marcel
Jak určovat stáří rákosníků velkých (Acrocephalus arundinaceus) po úplném pelichání.
[How to age Great Reed Warblers (Acrocephalus arundinaceus) after complete moult.]
Sylvia. Roč. 48, X (2012), s. 57-73. ISSN 0231-7796
Grant CEP: GA AV ČR IAA600930903
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Great Reed Warbler * ageing * bare parts colouration * iris colour * juvenile characters * sex differences * tarsus colour * tongue spots
Kód oboru RIV: EG - Zoologie
http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2400

Stáří ptáků je významným ukazatelem jejich zkušenosti a souvisí např. s načasováním tahu, mortalitou, sociálním postavením a reprodukční úspěšností. Proto je pro nejrůznější studie nezbytné umět věk sledovaných jedinců správně určit. Běžnou metodu určení stáří podle rozhraní mezi juvenilním opeřením a prvním adultním šatem není ale možné u řady druhů po úplném pelichání použít. Jedním z nich je i rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), u něhož jsme ověřovali použitelnost jednoduché škály vycházející ze součtu bodů (dále skóre) udílených jednotlivým ptákům podle zbarvení duhovky, běháku a skvrn na jazyku. Tato metoda byla vyvinuta právě pro rozlišení loňských (2K) a starších (+2K) ptáků v jarním období. Pro její otestování jsme použili 272 hodnot skóre od 164 zpětně odchycených jedinců se známým věkem. Obě věkové kategorie se od sebe ve skóre lišily a jeho hodnoty se postupně s věkem snižovaly. K mizení juvenilních znaků docházelo rychleji u samců než u samic. Analýza spolehlivosti metody ukázala, že hraniční hodnota původně navržená Benschem et al. (1998) je sice nejvhodnější pro samice, u samců by ale byla za použití tohoto kritéria řada 2K ptáků klasifikována chybně jako +2K, což by výrazně snížilo velikost vzorku ve skupině samců určených jako 2K. Navrhujeme proto zavést spolehlivější kritérium (s přihlédnutím k rozdílům mezi pohlavími) a – pokud chceme určit věk co nejpřesněji – část ptáků s přechodným skóre ponechat neurčených (+1K). Podobné škály by bylo vhodné sestavit a otestovat i pro jiné druhy ptáků, u nichž nelze po úplném pelichání věk určit podle znaků na opeření.

Age is an important indicator of a bird’s experience affecting the timing of migration, mortality, social status and reproductive success. Researchers and ringers should be thus able to age the studied birds correctly. However, a common method of ageing based on the contrast between retained juvenile feathers and adult plumage cannot be applied in many species after complete moult. We tested a simple score combining the colouration of iris, tarsus and tongue spots in the Great Reed Warbler (Acrocephalus arundinaceus). This method was developed to discern young, second calendar-year birds (2K) from adult, after second calendar-year (+2K) individuals in spring. We used 272 score values of 164 retrapped birds with age known from ringing data. The two age categories differed significantly in score, the values of which decreased with age of the birds. Juvenile characters disappeared faster in males than in females. An analysis of reliability of the method showed that the border value originally suggested by Bensch et al. (1998) is the best for females. However, this criterion would misclassify a significant proportion of 2K males as +2K birds which would significantly decrease the sample size in 2K males. We propose a more reliable criterion allowing for sex differences and leaving a certain proportion of birds with intermediate score values as undetermined (+1K). Similar scores would be desirable for other species where the plumage after the first complete moult does not allow reliable age determination.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0213525