Vliv bleskové povodně na vranku pruhoploutvou (Cottus poecilopus) ve třech přítocích Rožnovské Bečvy

0374600 - ÚBO 2012 CZ cze A - Abstrakt
Kubín, M. - Tošenovský, E. - Lusk, Stanislav
Vliv bleskové povodně na vranku pruhoploutvou (Cottus poecilopus) ve třech přítocích Rožnovské Bečvy.
Zoologické dny Olomouc 2012: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2012. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2012 - (Bryja, J.; Albrechtová, J.; Tkadlec, E.). s. 117-118. ISBN 978-80-87189-11-5.
[Zoologické dny. 09.02.2012-10.02.2012, Olomouc]
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Klíčová slova: Mottlefoot sculpin * flood * Rožnovská Bečva river
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Blesková povodeň je zapomenutý přírodní fenomén, se kterým v Beskydech můžeme setkat v poslední době čím dál častěji. Postihuje obvykle jen území značně omezeného rozsahu. Bleskové povodně následně způsobují rychlý krátkodobý vzestup průtoků v korytech vodních toků s následným rychlým poklesem. Cílem realizovaných ichtyologických výzkumů bylo zjistit, jaký vliv měla blesková povodeň, která proběhla dne 17.5.2010, na abundanci a velikostní strukturu vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus) ve třech přítocích Rožnovské Bečvy. Konkrétně se jednalo o dva pravostranné přítoky (Starozuberský a Vermířovský potok) a levostranný přítok (Zákopecký potok). V každém potoce bylo vymezeno 5 úseků, každý o délce 100 m. Vzdálenosti mezi jednotlivými úseky byly přibližně 1 km. Každý z úseků byl dvakrát proloven benzínovým agregátem vždy s jednohodinovým odstupem a to před povodni (25.9.–8.11.2009) a po povodni (29.6.–15.10.2010). Po ukončení každého odlovu byla u všech jedinců vranky pruhoploutvé změřena celková délka ryby (Tl) s přesností 1 mm. Pro další hodnocení byli zahrnuti jedinci s Tl větší než 50 mm, neboť menší jedince nebylo možno kvantitativně odlovit. Během výzkumu bylo odloveno celkem 1467 vranek pruhoploutvých. Statistické výsledky prokazují, že extrémní průtoky nemají signifikantní vliv na celkovou abundanci vranky pruhoploutvé. K poklesu abundance vranky došlo pouze na dvou úsecích, ve kterých bylo před povodní dno koryta částečně homogenizováno pojezdy mechanizace (Starozuberský potok). Velikostní struktura signifikantně klesla po povodni v Dolnopaseckém potoce. U ostatních byl prokázán nesignifikantní trend. Vranka pruhoploutvá byla zjištěna ve 14 zkoumaných úsecích. Pstruh obecný byl potvrzen ve všech zkoumaných úsecích. Potoky jsou využívány pro odchov násady pstruha obecného.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0207473