Are there two species of tench in Europe?

0320247 - ÚŽFG 2009 IT eng A - Abstrakt
Lajbner, Zdeněk - Linhart, O. - Kohlmann, K. - Kotlík, Petr
Are there two species of tench in Europe?
[Máme v Evropě dva druhy lína?]
Proceedings of the 5th International Workshop on Biology and Culture of the Tench (Tnca tinca L.). Ceresole d'Alba: Sori Edizioni, 2008. s. 23-23.
[International Workshop on Biology and Culture of the Tench (Tinca tinca L.) /5./. 29.09.2008-03.10.2008, Ceresole d'Alba]
Grant CEP: GA MŠMT LC06073
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z50450515
Klíčová slova: tench
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

The Eurasian range of the tench is subdivided into deeply divergent western and eastern clades evidenced by nuclear as well as mitochondrial DNA markers. A broad zone of overlap between the two clades exists in Central and Western Europe, suggesting post-glacial contact with limited hybridisation. We conducted a population genetic study to test this indication that the two clades may represent distinct, reproductively isolated species. We analysed variation at two introns of nuclear genes, nine microsatellite loci, and mitochondrial DNA in hybrid populations from the Felchowsee and Dollnsee lakes in Germany. The study is based on the expectation that after hundreds of generations since the end of the last glaciation, a hybrid population will no longer show strong associations among alleles and genotypes from each clade if they are freely interbreeding. In contrast to this expectation, we find in both lakes significant linkage among the loci but also significant departures from Hardy-Weinberg equilibrium, suggesting the existence of barriers to merging of the two clades. The pattern was not concordant across all loci, however, and we will discuss the possible effects of other forces, including recent admixture and genetic drift.

V eurasijské populaci lína jsme vysledovali 2 evoluční linie dobře dokumentované v jaderných i mitochondriálních genetických markerech. Zjištěná široká zóna překryvu ve střední a západní Evropě naznačuje jejich postglaciální kontakt a prostorově omezenou hybridizaci. V populačně genetické studii s použitím jedenácti jaderných a jednoho mitochondriálního genetického markeru, kterou jsme provedli na přirozených smíšených populacích dvou německých jezer s cílem otestovat existenci reprodukční bariéry mezi oběma evolučními liniemi, jsme odhalili dílčí genetické nerovnováhy v některých lokusech. Zjištěný vzor však není shodný ve všech lokusech a liší se i mezi populacemi obou jezer. Existenci silné reprodukční bariéry mezi oběma liniemi tedy zamítáme.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0169179