Extreme runoff formation in the Krkonoše Mts. in August 2002

0318784 - ÚH 2009 RIV CZ eng J - Článek v odborném periodiku
Tesař, Miroslav - Šír, Miloslav - Lichner, Ľ. - Fišák, Jaroslav
Extreme runoff formation in the Krkonoše Mts. in August 2002.
[Formování extrémního odtoku v Krkonoších v srpnu 2002.]
Soil & Water Research. roč. 3, s. 1 (2008), s147-s154. ISSN 1801-5395. E-ISSN 1805-9384
Grant CEP: GA AV ČR 1QS200420562; GA ČR GA205/05/2312; GA ČR GA205/06/0375; GA MŽP(CZ) SP/1A6/151/07
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z20600510; CEZ:AV0Z30420517
Klíčová slova: hydrologic cycle * evapotranspiration * gross primary productivity * entropy production * soil water retention
Kód oboru RIV: DA - Hydrologie a limnologie

The role of water movement and retention during extreme runoff formation was demonstrated in the Modrý Důl catchment (Krkonoše Mts., Czech Republic). A cyclone, which moved from Hungary to Poland, caused extreme rain (120 mm) and subsequent extreme runoff in August, 2002. Precipitation, discharge, air and soil temperature, tensiometric pressure, and soil moisture were recorded. The maximum retention capacity of the catchment was evaluated (70 mm). Depending on actual retention capacity and precipitation amount two situations were recorded: (1) Precipitation amount less than actual retention capacity where precipitation was fully absorbed in the catchment and the discharge in the stream was not influenced by rain. (2) Precipitation amount greater than actual retention capacity where precipitation caused a saturation excess of the soil profile, generating extreme outflow in the stream.

Na povodí Modrý Důl v Krkonoších byla demonstrována úloha proudění půdní vody a retence vody v půdě při formování odtoku z extrémního deště. ten byl způsoben cyklonou, která v srpnu 2002 přešla z Maďarska do Polska přes území ČR. Cyklona byla doprovázena extrémním deštěm o úhrnu 120 mm. Během deště byl monitorován průtok v toku, teplota vzduchu a půdy, tenzometrický tlak půdní vody a vlhkost půdy. Byl vyhodnocena maximální retenční kapacita povodí 70 mm. V závislosti na aktuální retenční kapacitě povodí a srážkovém úhrnu byly zaznamenány dvě situace: (1) Pokud byl srážkový úhrn menší než aktuální retenční kapacita, pak byla srážka zachycena v povodí a průtok v toku nebyl srážkou ovlivněn. (2) V případě, kdy objem srážky přesáhl aktuální retenční kapacitu, způsobila srážka přesycení půdy, v důsledku čehož došlo k vytvoření extrémního průtoku.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0168101