Public health significance of urban pests

0309624 - ÚBO 2009 RIV CH eng M - Část monografie knihy
Hubálek, Zdeněk
Birds.
[Ptáci.]
Public health significance of urban pests. Geneva: WHO Press, 2008 - (Bonnefoy, X.; Kampen, H.; Sweeney, K.), s. 239-287. ISBN 978-92-890-7188-8
Grant CEP: GA ČR GA206/03/0726
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Klíčová slova: birds * urban ecosystem * pathogenic microorganisms
Kód oboru RIV: GJ - Choroby a škůdci zvířat, veterinární medicína
http://www.euro.who.int/document/e91435.pdf

Some wild urban birds (mainly feral pigeons) cause harm to buildings by their activity and droppings. Their nesting sites can be the source of abundant ectoparasites such as argasid ticks, mites, and fleas that produce allergic reactions in people. Also, certain human pathogenic microorganisms were associated with urban birds: St. Louis encephalitis and West Nile viruses, Chlamydophila psittaci, Borrelia burgdorferi s.l., Campylobacter jejuni, Salmonella enterica serovars Enteritidis and Typhimurium, Histoplasma capsulatum, and Cryptococcus neoformans. Cases of human disease acquired directly from urban birds or from their habitats were reported for some of them. In circumstances of established risk, managing urban bird populations includes: restricting their feeding at public sites; controlling scavenging birds on landfill sites and at harbours (if bird numbers create hygienic problems); and controlling and sanitizing communal roosts of birds in city parks and suburban habitats.

Někteří volně žijící městští ptáci (zejména zdivočelí holubi) poškozují svou aktivitou a trusem budovy. Jejich hnízda mohou být zdrojem početných parazitů jako jsou klíšťáci, roztoči a blechy, kteří vyvolávají u lidí alergické reakce. U městských ptáků byly také nalezeny patogenní mikroorganizmy, např. virus encefalitidy St. Louis, virus West Nile, Chlamydophila psittaci, Borrelia burgdorferi s.l., Campylobacter jejuni, Salmonella enterica sérovary Enteritidis a Typhimurium, Histoplasma capsulatum a Cryptococcus neoformans. S některými z těchto agens byly zaznamenány případy infekce člověka od městských ptáků nebo z jejich biotopů. Při prokázaném riziku je žádoucí kontrola městských ptačích populací omezením jejich krmení na veřejných prostrantsvích, plašením ptáků živících se na skládkách odpadků a v přístavech (pokud tito ptáci vytvářejí hygienické problémy), a sanitací hromadných ptačích nocovišť v městských parcích i v biotopech městských periferií.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0161704