Slovanský panovník jako "Nový Konstantin". Boris Bulharský - Rastislav Moravský - Vladimír Kyjevský

0159051 - SLU-S 20023074 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Vavřínek, Vladimír
Slovanský panovník jako "Nový Konstantin". Boris Bulharský - Rastislav Moravský - Vladimír Kyjevský.
[Slavonic Rulers as "New Constantines". Boris of Bulgaria - Rastislav of Moravia - Vladimir of Kiev.]
Slavia. Roč. 70, 3-4 (2001), s. 507-516. ISSN 0037-6736
Grant CEP: GA AV ČR IAA0092001
Klíčová slova: history * Byzantine studies
Kód oboru RIV: AB - Dějiny

V byzantské politické ideologii představoval Konstantin Veliký, který povolil křesťanské náboženství v římské říši, prototyp křesťanského panovníka. Přirovnání k němu hrálo důležitou roli v uznání legitimity nově nastoleného císaře, zvláště pak když šlo o nástup nové dynastie. V tomto smyslu bylo užito i pro první slovanské panovníky, kteří přijali křesťanství z Byzance - Borise Bulharského, Vladimíra Kyjevského a také moravského knížete Rastislava; v tomto případě však přirovnání ke Konstantinu Velikému mělo sloužit i k ospravedlnění slovanské literatury a liturgie, vytvořené cyrilometodějskou misií.

In Byzantine political ideology Constantine the Great was viewed a prototype and model of Christian ruler. A comparison to him played a major role in approbation of legitimacy of the emperor ascending to the throne, aspecially if he founded a new dynasty. In this sense such a comparison was used also for the first Slav rulers who accepted Christianity from Byzantium - Boris of Bulgaria, Vladimir of Kiev as well as Moravian Prince Rastislav; in this particular case, however, this comparison was intended also as means of justification of the major cultural deed of the Cyrillo-Methodian mission - the creation of Slavonic literature and the introduction of Slavonic language into liturgy.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0056488