Pragmatisch denken

0101268 - FLU-F 20040127 RIV DE ger M - Část monografie knihy
Peregrin, Jaroslav
Pragmatismus und Semantik.
[Pragmatism and semantics.]
Pragmatisch denken. Frankfurt: ontos verlag, 2004 - (Fuhrmann, A.; Olsson, E.), s. 89-108. Epistemische Studien, Schriften zur Erkenntnis- und Wissenschaftstheorie, 4. ISBN 3-937202-46-3
Grant CEP: GA ČR GA401/99/0619
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z9009908
Klíčová slova: pragmatism * semantics
Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

Sprachtheorien im zwanzigsten Jahrhundert tendieren zu jeweils einem von zwei völlig verschiedenen Modellen. Im ersten Paradigma wird die Auffassung vertreten, dass Ausdrücke Entitäten vertreten und dass ihre Bedeutungen diejenige Entitäten sind, die von ihnen vertreten werden. Dem zweiten Paradigma zufolge handelt es sich bei Ausdrücken eher um Werkzeuge für eine Interaktion, wobei die Bedeutungen der Ausdrücke ihre Funktionen innerhalb der Interaktion, bzw. ihre darin zum Tragen kommende Eignung zum distinktiven Gebrauch, sind. In dem Ausatz wird argumentiert, dass es der zweite Model ist welcher wir annehmen solten. Daneben wird gezeigt, dass der Beitritt zu diesem Paradigma nicht zur Aufgabe von Montagues formaler Semantik führen muss.

Theories of language in the twentieth century tend towards one of two radically different models. One paradigm holds that expressions 'stand for' entities and their meanings are the entities stood for by them. According to the other, expressions are rather tools of interaction and their meanings are their functions within the interaction, their aptitudes to serve it in their distinctive ways. The paper argues for the superiority of the latter approach. Moreover, it claims that this approach is not incompatible with Montagovian formal semantics.

Teorie jazyka ve dvacátém století vycházejí ze dvou radikálně odlišných modelů. Podle jednoho paradigmatu výrazy 'představují' nějaké entity a jsou to právě tyto entity, co je jejich významem. Podle toho druhého jsou výrazy spíše 'nástroji' interakce a jejich významy jsou jejich funkce v rámci této interakce, jejich způsobilost k sloužit tomu či onomu cíli. V článku se argumentuje, že je rozumné upřednostnit ten druhý přístup. Navíc se argumentuje, že tento přístup není neslučitelný s montaguovskou formální sémantikou.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0008703