Correlated linear response calculations of the C6 dispersion coefficients of hydrogen halides

0093069 - ÚFCH JH 2008 RIV NL eng J - Článek v odborném periodiku
Sauer, S. P. A. - Paidarová, Ivana
Correlated linear response calculations of the C6 dispersion coefficients of hydrogen halides.
[Výpočty disperzních koeficientů C6 pro dimery halogenovodíku korelačními metodami lineárni odezvy.]
Computing Letters. Roč. 3, 2-4 (2007), s. 399-421. ISSN 1574-0404
Grant CEP: GA AV ČR IAA401870702
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z40400503
Klíčová slova: hydrogen halides * C6 dospersion coefficients * van der Waals coefficients * polarizability at imaginary frequences * SOPPA
Kód oboru RIV: CF - Fyzikální chemie a teoretická chemie

Three correlated linear response theory methods - the second order polarization propagator approximation (SOPPA), the second order polarization propagator approximation with coupled cluster singles and doubles amplitudes, SOPPA(CCSD), and multiconfigurational self-consistent field (MCSCF) linear response theory - were used to determine the electric dipole polarizabilities at imaginary frequences of the hydrogen halides HX (with X = F, Cl, Br and I). The dynamic polarizabilities were subsequently used to calculate the C6 dispersion coefficient for a pair of interacting HX molecules via numerical integration of the Casimir-Polder formula. The dependence of the polarizabilities, their frequency dependence and C6 coefficients on the one-electron basis set, the level of correlation and zero-point vibrational corrections was studied.

Tři korelační metody lineární odezvy - SOPPA, SOPPA(CCSD), a MCSCF - byly použity pro výpočty elektrických dipólových polarizabilit v imaginárních frekvencích pro molekuly halogenovodíků HF, HCl, HBR a HI. Tyto polarizability byly následně použity pro výpočty disperzních koeficientů C6 pro páry interagujících HX molekul pomocí numerické kvadratury Casimira-Poldera. Byla studována závislost polarizabilit na frekvenci, bázi atomových orbitalů a metodě. Diskutován je vliv energie nulových kmitů a možnost použití relativistických pseudopotenciálů. Bylo zjištěno, že metody SOPPA(CCSD) a MCSCF s velkým aktivním prostorem a použitím přinejmenším dobře srovnatelné s existujícími experimenty. Výpočty s použitím relativistických pseudopotenciálů jsou totožné s výpočty zahrnujícími všechny elektrony.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0153209