Space for people and their stuff. Intra-site spatial analysis of settlement

0090864 - ARÚ 2008 HR eng A - Abstrakt
Sommer, U. - Květina, Petr
Space for people and their stuff. Intra-site spatial analysis of settlement.
[Místo pro lidi a jejich věci. Interní prostorová analýza osídlení.]
EAA Annual Meeting, Zadar, Croatia /13./. Zadar: University of Zadar, 2007. s. 76-77. ISBN 978-953-7237-25-7.
[European Association of Archaeologists Annual Meeting /13./. 18.09.2007–23.09.2007, Zadar]
Grant CEP: GA AV ČR IAA800020701
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z80020508
Klíčová slova: Intra-site spatial analysis * refuse management * settlement
Kód oboru RIV: AC - Archeologie, antropologie, etnologie

The aim of the session is to describe different theoretical foundations and methodological approaches used in the research of the internal structure of prehistoric settlements. Although human settlement remains represent the basic source of understanding the economic and social units of past societies, synthetic concept of their research does not exist. It is usual to proceed from the primary or evident problems to the more complicated or latent questions. To the first level of topics studied in relation with the settlement context may belong: 1) settlement chronology and changes of settlement patterns in time; 2) structure of settlement space (types of buildings and other features and their distribution; 3) activity definition and their localization (tool production, raw material processing, subsistence and storage facilities identification, detection of sacred activities etc.); 4) palaeoenvironmental evidence and reconstruction. The other sphere of issues concerns 5) formation of archaeological material both from the viewpoint of refuse management at a live settlement and the post-deposition processes. Profound study of these processes may subsequently significantly influence and change the original interpretation of settlement activities. This study of taphonomic processes should be the first step in any analysis of distribution patterns, in order to: a) differentiate between anthropogenic and biological/geological processes; b) find out at which level of deposition human behavior occurs: are artifacts, refuse or sediments deposited, shifted and trampled etc. The distribution of artifacts also contains a type of "stylistic" information which can be understood as 6) the symbolic communication between individuals and groups. This means that differences in shape or decoration of artifacts are not connected with their primary function or chronologic variability, but with style which is considered as a strong vehicle of social information. "Structured deposition" has been a buzz-word in recent years. It has been used to describe both the deposition of artifacts and of "settlement refuse" or "feasting remains". But the criteria to distinguish between "normal" settlement refuse and formal deposition have never been made very clear, and the deposit of artifacts and of refuse should clearly be kept apart, even if we accept that our modern concept of "rubbish" may not be applicable in a pre-modern context. While presenting different approaches to the depositional and post-depositional processes, the goal of the session is to arrive at a firmer methodology for interpretation.

Záměrem sekce je předestřít různá teoretická východiska i metodické přístupy užívané při výzkumu interní struktury prehistorických sídlišť. Ačkoliv tvoří pozůstatky lidských sídel základní pramen poznání ekonomických a sociálních jednotek v rámci zaniklých společností, syntetický koncept jejich výzkumu neexistuje. Obvykle se postupuje od primárních či zjevných problémů k otázkám složitějším a skrytějším. K první rovině problémů studia sídelního kontextu může patřit:1) chronologie osídlení a změny sídelní struktury v čase; 2) skladba sídelního prostoru (typy staveb a jiných objektů a jejich rozmístění); 3) definování činností a jejich lokalizace (výroba nástrojů, zpracování surovin, identifikace obživy či sakrálních aktivit, apod.); 4) doklady a rekonstrukce paleoenvironmentu. Další okruh otázek, který může sloužit i jako externí evidence předchozích hypotéz, se týká 5) formování archeologického materiálu a to jak z hlediska zacházení s odpadem na živém sídlišti, tak i postdepozičních procesů. Hlubší studium těchto procesů může potom podstatně ovlivnit a pozměnit naší původní představu o systémovém kontextu sídliště. Určitá část formální různorodosti artefaktů na sídlištích pravděpodobně souvisí se 6) symbolickou komunikací mezi jedinci a skupinami. To znamená, že odlišnosti ve tvaru či výzdobě předmětů nesouvisí s jeho primární funkcí ani s chronologickou variabilitou, ale se stylem, který je definován jako silný nositel sociální informace.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0151613