Immigration as a possible rescue of a reduced population of a long-distant migratory bird: Reed warblers in the Azraq Oasis, Jordan

0082747 - ÚBO 2008 RIV GB eng J - Článek v odborném periodiku
Procházka, Petr - Bellinvia, Erica - Fainová, Drahomíra - Hájková, Petra - Elhalah, A. - Alomari, K.
Immigration as a possible rescue of a reduced population of a long-distant migratory bird: Reed warblers in the Azraq Oasis, Jordan.
[Imigrace jako možná záchrana redukované populace dálkového migranta: rákosníci obecní v oáze Azraq, Jordánsko.]
Journal of Arid Environments. Roč. 72, č. 7 (2008), s. 1184-1192. ISSN 0140-1963. E-ISSN 1095-922X
Grant CEP: GA AV ČR KJB600930508
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60930519
Klíčová slova: Acrocephalus scirpaceus * Bottleneck * Gene flow * Genetic drift * Genetic rescue * Microsatellite
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva
Impakt faktor: 1.589, rok: 2008

Extensive groundwater abstraction from the Azraq Oasis led to a considerable deterioration of the unique wetland ecosystem during the 1980s and most of the aquatic vegetation consequently died off in the early 1990s. At that time, numbers of local reed warblers (Acrocephalus scirpaceus) dramatically dropped to a few pairs. The numbers slightly increased again after wetland restoration efforts were begun. To infer possible consequences of the population collapse on genetic diversity, we genotyped 40 local breeders at 10 polymorphic microsatellite loci. After 15 years from the crash, the population showed no evidence for past genetic bottlenecks. The absence of reduced genetic diversity suggests that the population has largely benefited from gene flow. The study shows how immigration may sustain the viability of fragmented populations of migratory birds after restoration of their former breeding habitat.

Rozsáhlé odčerpávání podzemní vody z oázy Azraq vedlo k významnému zhoršení podmínek v tomto unikátním mokřadním ekosystému v průběhu 80. let 20. stol. a většina mokřadní vegetace na začátku 90. let odumřela. V té době dramaticky poklesl počet hnízdících rákosníků obecných (Acrocephalus scirpaceus) na několik párů. Hnízdní počty opět mírně vzrostly poté, co bylo započato s obnovou mokřadu. Abychom sledovali možné důsledky kolapsu populace na genetickou diverzitu, genotypovali jsme 40 jedinců na 10 polymorfních mikrosatelitových lokusech. Po 15 letech od zhroucení populace nevykazovala známky genetického bottlenecku. Absence snížené genetické diverzity naznačuje, že populace profitovala z genového toku. Naše studie ukazuje, jak může imigrace přispět k udržení životaschopnosti fragmentovaných populací tažných ptáků po obnově jejich hnízdního prostředí.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0146223