Impact of bark beetle outbreak on epigeic communities of Collembola (Insecta: Entognatha) in climax spruce forests in the Šumava National Park, Czech Republic

0081510 - BC 2007 RIV CZ eng C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Rusek, Josef - Brůhová, Jindřiška
Impact of bark beetle outbreak on epigeic communities of Collembola (Insecta: Entognatha) in climax spruce forests in the Šumava National Park, Czech Republic.
[Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika.]
Contributions to Soil Zoology in Central Europe II. Proceedings of the 8^th Central European Workshop on Soil Zoology. České Budějovice: ISB BC AS CR, 2007, s. 121-126. ISBN 978-80-86525-08-2.
[Contributions to Soil Zoology in Central Europe II. Central European Workshop on Soil Zoology /8./. České Budějovice (CZ), 20.04.2005-22.04.2005]
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA206/99/1416; GA MŽP SM/6/1/04
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60660521
Klíčová slova: climax spruce forests * dead forests * clearings
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva

Soil surface activity of epigeic communities of Collembola were studied in undamaged climax spruce forests, in dead spruce forests after bark beetle attack and in clearings in the Šumava National Park, South Bohemia, Czech Republic. Five pitfall traps were exposed at each of the nine study sites. They were exposed for 12 months during summer, fall and winter periods from 1999 to 2000. More than 149 000 specimens of Collembola belonging to 54 species were trapped, determined and evaluated. The highest epigeic activity of Collembola was in the summer period in the undamaged spruce forests (624.2 ind./trap/30 days), lower in the dead forests (604.1 ind./trap/30 days) and lowest in the clearings (549.8 ind./trap/30 days). The undamaged spruce forests had 19, whereas dead forests only 14 and clearings 17 characteristic species with constancy C > 49 %.

Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0145357