Earthworm communities in central European beech forests

0081488 - BC 2007 RIV CZ eng C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Pižl, Václav
Earthworm communities in central European beech forests.
[Společenstva žížal ve středoevropských bukových lesích.]
Contributions to Soil Zoology in Central Europe II. Proceedings of the 8^th Central European Workshop on Soil Zoology. České Budějovice: ISB BC AS CR, 2007, s. 103-107. ISBN 978-80-86525-08-2.
[Contributions to Soil Zoology in Central Europe II. Central European Workshop on Soil Zoology /8./. České Budějovice (CZ), 20.04.2005-22.04.2005]
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60660521
Klíčová slova: earthworms * communities * beech forests
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva

The aim of the study was to summarize data about earthworms inhabiting beech forests in the Czech Republic and to compare faunas of different beech forest types. Forty-five beech forests located across the country were sampled for earthworms during 1994-2004. In total, 30 species and subspecies of earthworms were identified, among which Dendrobaena octaedra, D. vejdovskyi, D. illyrica, Dendrodrillus rubidus, Lumbricus rubellus, Octolasion lacteum were most frequently recorded. Moder soils of acidophilous forests contained only 3.2-48 animals per square meter out of 1-6 epigeic species, however, mull soils of neutrophilous herb-rich forests possessed rich earthworm communities (8-14 species, 65-211 ind.m^-2) composed of the representatives of both epigeic, endogeic and anecic earthworms. Soil pH was suggested as the main factor determining the inter-site differences in earthworm density.

Cílem studie bylo shrnout dostupné údaje o žížalách obývajících bukové lesy v České republice a srovnat faunu žížal rozdílných typů bučin. V 45 bukových lesích nalézajících se v různých částech republiky byl zjištěn výskyt celkem 30 druhů a poddruhů žížal, z nichž k nejfrekventovanějším patřily Dendrobaena octaedra, D. vejdovskyi, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Lumbricus rubellus, Octolasion lacteum. V moderových půdách acidofilních bučin dosahovala společenstva (složená z 1-6 epigeických druhů) hustoty 3,2 - 48 jedinců/m², zatímco mulové půdy neutrofilních květnatých bučin jsou obývány bohatými společenstvy žížal (8-14 druhů, 65-211 jedinců/m²) složenými jak z epigeických, tak i endogeických a anektických druhů. Výzkum prokázal, že půdní pH je nejvýznamnějším faktorem determinujícím velikost společenstev, jejich druhová bohatost a struktura je však daleko více ovlivněna geografickou polohou porostů a přítomností specifických habitatů.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0145342