Temelín power plant as an unusual landscape feature

0043923 - ÚVGZ 2007 RIV SK eng J - Článek v odborném periodiku
Těšitel, Jan - Kušová, Drahomíra - Bartoš, Michael
Temelín power plant as an unusual landscape feature.
[Jaderná elektrárna Temelín jako výjimečná krajinná složka.]
Ekológia. Roč. 24, č. 1 (2005), s. 139-149. ISSN 1335-342X
Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60870520
Klíčová slova: Temelín nuclear power plant * landscape character * quality of life * local community * visual contamination
Kód oboru RIV: DN - Vliv životního prostředí na zdraví
Impakt faktor: 0.085, rok: 2005

The nuclear power plant of Temelín can be seen as an unusual landscape feature in rural landscape of South Bohemia. The paper discusses a process of adaptation of local community to the nuclear power plant; more specifically it concentrates on attitudes of local people to it, and comments changes the attitudes have undergone during last ten years. Based on data gained within two sociological surveys (1993, 2004) we can generally state that at present, local community seems to manifest some degree of adaptation to the given situation. The feeling of fear that dominated in 1993 seems to be transformed into the feeling of subconscious disquiet. Existence of the Temelín power plant is, among other things, perceived in terms of a profound change of landscape character. As a result, the feeling of disquiet is most likely triggered by “visual aggressiveness” of plant’s cooling towers reaching the height of 155 meters.

V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za výjimečnou krajinnou složku indukující dynamiku krajinného systému. Předložený článek se zaměřuje na proces adaptace místní komunity na existenci jaderné elektrárny, konkrétně na postoje místních obyvatel k ní a komentuje změny těchto postojů během posledních deseti let. Na základě dat získaných ve dvou sociologických výzkumech (v roce 1993 a v roce 2004) lze obecně konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pocit strachu a obav, který dominoval v roce 1993, se zřejmě transformoval do pocitu podvědomého neklidu. Jeho spouštěcím mechanismem je patrně “vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je, mimo jiné, vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0136814