Počet záznamů: 1
Filosofická kavárna: Hegelova světová i česká fenomenologie
- 1.
SYSNO ASEP 0519745 Druh ASEP E - Elektronický dokument Zařazení RIV A - Prezentace v oblasti VaV (AV tvorba, elektronické dokumenty tj. dokumenty vydané pouze ve formě čitelné prostřednictvím počítače (např. dokumenty vydané pouze na CD),dokumenty dostupné pouze prostřednictvím Internetu, WEB prezentace) Název Filosofická kavárna: Hegelova světová i česká fenomenologie Překlad názvu Philosophical Café: On Hegel’s World and Czech Phaenomenology Tvůrce(i) Boháček, Kryštof (FLU-F) SAI, RID, ORCID
Matějčková, T. (CZ)Vyd. údaje Praha: Filosofický ústav, 2019 Forma vydání Online - E Jazyk dok. cze - čeština Země vyd. CZ - Česká republika Vydání 1 Klíč. slova Hegel ; Phaenomoenology of Spirit ; philosophy of subject ; the self ; alienation ; Bildung ; literary interpretation Vědní obor RIV AA - Filosofie a náboženství Obor OECD Philosophy, History and Philosophy of science and technology Institucionální podpora FLU-F - RVO:67985955 Anotace Ve své poslední kavárně roku 2019 se Kryštof Boháček schází s Terezou Matějčkovou, aby probrali boom hegeliánských studií v současné filosofii a s ním související revival zájmu o Hegela na české filosofické scéně, to vše ve vztahu k nové knize Terezy Matějčkové. Ta nejprve představí hlavní teze své knihy “Hegelova fenomenologie světa”, podle které Hegel ve “Fenomenologii ducha” předkládá filosofii světa. Jak z diskuse s Boháčkem vyplyne, je specifickým rysem interpretace Matějčkové zdůraznění literárního pozadí Hegelova filosofického rozpracování vztahu jednotlivce a skutečnosti, které se rozchází s Kantovou teoretickou filosofií. Boháček obrací pozornost ke konceptu Bildung, poukazujícímu ke Goethovi a tradici německého Bildungsrománu: právě Bildung je totiž podle Matějčkové pro Hegela základní dynamikou vědomí i světa. Bildung je třeba chápat jako vzdělání, ale i utváření či formování. Jak se v diskusi ukáže, není tato dynamika vlastní vědomí samému, ale vyrůstá ze vztahu vědomí a světa, resp. vědomí a plurality. Její určující vlastností je mechanismus vyvlastňování: vědomí má za úkol, aby se utvářelo skrze to, co je vůči němu samému jiné, neboť teprve tím povstává obyvatelný svět. Hegel ve Fenomenologii nutí vědomí, aby zakusilo sebe sama, tedy neustále samo se sebou dělalo zkušenosti, které Matějčková vnímá jako dosti děsivé, neboť vědomí je decimováno neřešitelnými úkoly: vystaví moderní společnost, jíž není součástí, neboli není součástí svého světa (protože jej jako jednotlivec nemůže ovlivnit), z čehož pramení pocit odcizení. Zde Boháček poukáže na linii české tradice interpretací Hegela, na kterou Matějčková podle předmluvy knihy navazuje: v čem je interpretace Terezy Matějčkové specificky českým čtením Hegela, pokračujícím v Kosíkových i Patočkových analýzách světa? A proč je moderní vědomí odkázáno živořit v psí boudě, jestliže vystavělo moderní komplexní společnost? Řeč přijde i na Čaroděje ze země Oz, rozparcelování vývojových stupňů vědomí do osamostatněných “literárních” postav nebo Hegelův aristotelismus: co nového přináší (podle Matějčkové první) moderní myslitel oproti Řekům? Překlad anotace In his last Philosophical café in 2019, Kryštof Boháček meets Tereza Matějčková to discuss the boom of hegelian studies in contemporary philosophy and the related revival of interest in Hegel on the Czech philosophical scene, all in relation to Tereza Matějčková’s new book. She will first introduce the main theses of her book “Hegel's Phenomenology of the World”, according to which Hegel in the “Phenomenology of the Spirit” presents the philosophy of the world. As the discussion with Boháček reveals, a specific feature of Matějčková’s interpretation is the emphasis on the literary base of Hegel’s philosophical elaboration of the relationship between the individual and reality, which diverges from Kant’s theoretical philosophy. Boháček turns his attention to the concept of Bildung, which points to Goethe and the tradition of German Bildungsroman: for Bildung is, according to Matějčková, the fundamental dynamics of consciousness and the world for Hegel. Bildung is to be understood as education, but also formation or forming. As it turns out in the discussion, this dynamic is not self-consciousness itself but arises from relation between consciousness and plurality. Its defining feature is the mechanism of expropriation: consciousness has the task of being formed through what is different to itself, for only then is the habitable world rising. In Phenomenology, Hegel is forcing consciousness to experience itself, thus constantly making itself experienced, which Matějčková perceives as quite scary, because consciousness is decimated by unsolvable tasks: it exposes modern society, to which he is not a part, or not part of his world (because he cannot influence him as an individual), giving rise to a sense of alienation. Here, Boháček will point out the line of Czech tradition of Hegel interpretations, which Matějčková follows in the preface of the book: what is the interpretation of Tereza Matějčková specifically by Czech reading of Hegel, continuing in Kosík’s and Patočka’s analyzes of the world? And why is modern consciousness dependent on a doghouse if it has built a modern, comprehensive society? Speech will also come to the Wizard of Oz, subdividing the evolutionary stages of consciousness into independent “literary” characters, or Hegel’s aristotelianism: what new (according to Matějčková first) brings a modern thinker to the Greeks?
Pracoviště Filosofický ústav Kontakt Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Rok sběru 2020 Elektronická adresa https://www.youtube.com/watch?v=ahvY9eP597g
Počet záznamů: 1