Geologie Českosaského Švýcarska

0524084 - GLÚ 2021 RIV CZ cze B - Monography
Vařilová, Z. (ed.) - Adamovič, Jiří - Belisová, N. - Coubal, Miroslav - Havránek, P. - Kukla, J. - Lysák, J. - Mikuláš, Radek
Geologie Českosaského Švýcarska.
[Geology of the Bohemian-Saxonian Switzerland.]
Ústí nad Labem: Správa Národního parku České Švýcarsko, Muzeum města Ústí nad Labem a Ústecký kraj, 2020. 576 s. ISBN 978-80-87620-20-5; ISBN 978-80-86475-47-9; ISBN 978-80-88140-31-3
Institutional support: RVO:67985831
Keywords : Regional geology * Tectonics * Sandstone weathering * Sandstone caves * Historical maps * Mining history * Geosites * Bohemian Cretaceous Basin * Bohemian-Saxonian Switzerland
OECD category: 1.5. Earth and related environmental sciences

Pestrý reliéf území Českého a Saského Švýcarska s převahou skalních partií je dán přítomností až 600 m mocné sekvence pískovců, která je součástí výplně české (nebo též česko-saské) křídové pánve. Osou celého území prochází řeka Labe, tvořící kaňonovité údolí zahloubené až 300 metrů pod vrcholy okolních skal. Zvláště na pravobřežních přítocích Labe se vytvořila pestrá síť údolních tvarů se skalními městy, na levém břehu Labe jsou to především pískovcové stolové hory. Některé hřbety a elevace jsou podmíněné pozdějšími proniky vulkanických hornin. Přes oblast procházejí i dvě nejvýznamnější zlomové struktury severní části Českého masivu: lužický a krušnohorský zlom.
Kniha je členěna na sedm kapitol a zahrnuje celé území Českosaského Švýcarska. Kapitola Historie poznání geologické stavby území ukazuje, že první vědecké studie vznikaly již v první polovině 19. století a byly následovány podrobnými paleontologickými a stratigrafickými studiemi.
Kapitola Geologický vývoj líčí geologické procesy v dobách před začátkem křídy, a především pak mělkomořskou sedimentaci ve svrchní křídě. Pro další vývoj měly největší význam vulkanická činnost na konci křídy a v terciéru a opakované tektonické pohyby na lužickém zlomu. V nejmladší geologické etapě se projevil výzdvih Krušných hor a rychlé zahloubení Labe a jeho přítoků v posledních 2 milionech let. Pro tvorbu typického reliéfu byla stěžejní doba pleistocénu, zejména pak střídání glaciálů a interglaciálů (mrazové zvěrávání a intenzivní eroze). Od tohoto vývoje se odvíjí i popis v kapitole Geologická stavba, dokládající pestrou horninovou skladbu od proterozoika (starohor) až po čtvrtohory (kvartér). Pro každé souvrství svrchní křídy je popsána litologie i paleontologický obsah. Hlavním motivem kapitoly Tektonická stavba je zásadní role lužického zlomu během svrchnokřídové sedimentace i po ní, ale neméně podrobně je popsán i krušnohorský zlom a vývoj puklinové stavby.
Kapitola Geomorfologie pískovcových hornin vysvětluje vznik velkých prvků reliéfu během celého kvartéru: antecedentního kaňonu Labe a údolí jeho přítoků, skalních pater (strukturních teras), tabulových hor i vypreprarovaných vulkanických suků. Věnuje se také podrobně vzniku menších zvětrávacích forem na pískovcích, jako jsou skalní převisy, skalní brány, skalní hřiby, skalní mísy, arkády a voštiny. Zvláštní pozornost je věnována jeskyním. Představeny jsou i různé způsoby kartografického znázornění pískovcového reliéfu. Kapitola Těžba nerostných surovin pojednává především o těžbě pískovce jako stavebního kamene a dodnes zachovaných stopách po různých způsobech těžby. Kromě stavebních kvádrů se těžily i mlýnské kameny a brusy. Z dalších surovin se těžil vápenec, čedič, železná ruda nebo rudy barevných kovů vázané na lužický zlom.
Závěrečná kapitola představuje Geologicky významné lokality, a to jak na české, tak i saské straně. Je zde popsáno celkem 26 míst, která jsou výjimečná svou geologickou stavbou nebo geomorfologií. Mezi nimi pak svým významem vyčnívá Pravčická brána, která se stala symbolem Českého Švýcarska.

Only very few areas in central Europe match the territory of Bohemian and Saxonian Switzerland at the Czech/German border in their landscape complexity and pristine character. Exceptional natural values are the reason why two national parks have been established in this area. The varied relief dominated by rock outcrops is due to the presence of a 600 m thick succession of sandstones, which is a part of the sedimentary fill of the Bohemian (Bohemian-Saxonian) Cretaceous Basin. The axis of the area is transected by the Elbe River, forming a canyon-like valley, incised as much as 300 m below the tops of the surrounding cliffs. Especially the right-handed tributaries of the Elbe River show a branched network of valleys with rock cities, while the left bank of the river is characterized by sandstone table mountains. Some ridges and elevations are controlled by the later intrusions of volcanic rocks. The area also features the two most important faults of the northern part of the Bohemian Massif: the Lusatian Fault and the Krušné hory/Erzgebirge Fault.
The book is divided into seven chapters. It covers the whole area of the Bohemian-Saxonian Switzerland (i.e., the territory roughly corresponding to the limits of the nature-protected areas on both sides of the border). In the description of the geology and geomorphology, however, a special attention is given to the Bohemian Switzerland National Park and the Labské pískovce Protected Landscape Area.
The chapter Previous geological studies in the area points out that the first scientific studies date to the first half of the 19th century, being primarily focused on the Lusatian Fault. Only slightly younger are the paleontological studies and the related stratigraphic subdivision of Cretaceous sediments (H. B. Geinitz, H. Andert). The first detailed geological mapping was conducted at the break of the 19th and 20th centuries.
The chapter Geological history describes pre-Cretaceous geological processes, and especially the shallow-marine sedimentation in the Late Cretaceous. Further development was controlled primarily by volcanic activity in the latest Cretaceous and in the Tertiary and repeated tectonic movements along the Lusatian Fault. In the youngest geological times, the uplift of the Krušné hory Mts. and the rapid incision of the Elbe River and its tributaries in the last 2 million years were of utmost importance. Pleistocene time with its alternation of glacial and interglacial periods was critical for the creation of the typical ruiniform relief (frost weathering and intensive erosion). These processes are reflected in the next chapter Geological setting, which demonstrates the varied geological structure from the Proterozoic to the Quaternary. Lithology and paleontological content are described for each of the Upper Cretaceous formations. The leading theme of chapter Tectonic setting is the key role of the Lusatian Fault in filling of the Cretaceous basin as well as later, although equally detailed information is provided on the Krušné hory/Erzgebirge Fault and on joint systems.
Chapter Geomorphology of sandstone rocks explains the origin of large landforms during the whole of the Quaternary: antecedent canyon of the Elbe River and its tributaries, cliff levels (structural terraces), table mountains and exhumed volcanic necks. It also provides a detailed discussion of the origin of small weathering forms on sandstone, like overhangs, arches, mushroom rocks, weathering pits, arcades and honeycombs. A special attention is given to caves. Also, different methods of cartographic visualization of sandstone relief are displayed. Chapter Mineral exploitation deals particularly with the extraction of sandstone as a building stone and the still recovered traces after the various extraction methods. Besides sandstone ashlars, millstones and whetstones were also produced. Other minerals extracted include limestone, basalt, iron ore and base metals spatially associated with the Lusatian Fault.
The final chapter presents Significant geosites, both on the Czech and Saxonian sides. It describes 26 places, which are exceptional in their geological setting or geomorphology. An outstanding object among these sites is the Pravčická brána Arch, which became the symbol of the Bohemian Switzerland.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0308425