Počet záznamů: 1

Obecný smysl u Arendtové a Kantův zdravý rozum

  1. 1.
    0370140 - FLU-F 2012 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
    Glombíček, Petr
    Obecný smysl u Arendtové a Kantův zdravý rozum.
    [General sense in Arendt and Kant’s common sense.]
    Filosofický časopis. Roč. 59, č. 3 (2011), s. 351-376 ISSN 0015-1831
    Grant CEP: GA AV ČR(CZ) KJB900090704
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90090514
    Klíčová slova: sensus communis * communal sense * judgement
    Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

    Článek se zabývá pojmem zdravého rozumu v díle Hannah Arendtové. Arendtová tento pojem uplatňuje v rámci své primárně politické filosofie, to, jak s ním zachází, ale vychází z její interpretace Kanta. Kantův záměr je ovšem podstatně širší – pojem zdravého rozumu u něho vystupuje v rámci pokusu o ucelenou teorii racionality. Článek poukazuje na omezenost interpretace Arendtové, která (zčásti asi neúmyslně) téma zužuje převážně na otázky normativní teorie rozhodování. Kromě textové evidence se problém demonstruje poukazem na neintuitivní konformistické pojetí zdravého rozumu, které z takového omezení vyplývá. Podle autora by Arendtová musela své pojetí soudu rozšířit od otázek spojených s rozhodováním, jež zohledňuje širší společenství, k obecněji pojaté společenské teorii významu.

    The article is concerned with the epistemological background of Hannah Arendt's philosophy. It focuses on the notion of common sense that plays a central role in Arendt’s work. The origin of Arendt’s notion of common sense lies in her interpretation of Kant, and the author tries to state the inadequacies of Arendt's interpretation of Kant with respect to the notion of common sense. The focus is not on the application to political philosophy but rather on Kant's theory of judgement, and it is shown that whereas Kant's aim was a unified theory of rationality, Arendt, mostly unintentionally, narrows the scope of the theory to conscious consideration of others in decision making. Textual evidence aside, the thesis of the article is supported by a reductive argument that distinguishes the purported theory of the meaning of judgements from Arendt's approach, in order to show the latter's conformist implication.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0204025