Počet záznamů: 1

Nad původem českého leknouti z hlediska opozice homonymie a polysémie

  1. 1.
    0354333 - UJC-A 2011 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
    Nejedlý, Petr
    Nad původem českého leknouti z hlediska opozice homonymie a polysémie.
    [Towards the origin of the Czech verb leknouti from the viewpoint of homonymy and polysemy.]
    Slavia. Roč. 79, č. 1 (2010), s. 93-98 ISSN 0037-6736
    Grant CEP: GA AV ČR 1QS900610505; GA MŠk(CZ) LC546
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z90610518
    Klíčová slova: language development * homonymy * polysemy * Czech
    Kód oboru RIV: AI - Jazykověda

    Původ českého slovesa (poprvé doloženo 1596) leknouti (o rybě) spatřuje autor v kořeni *lenk-/*lonk- ,ohýbat‘, k němuž náleží i sloveso leknout se. Význam lze odvodit ze sémantického modelu „ohnutý → křivý → neživý“. Hypotézu podporují staročeská slovesa usléci ,zahynout‘ a uslúčiti ,ztýrat‘. V rámci českého lexikálního systému však slovesa leknouti a leknouti se hodnotíme jako nepříbuzná, protože jejich vývoj probíhal zcela nezávisle.

    The author explains the origin of the Czech verb leknouti (it appears for the first time in the year 1596) ,to die (about fish)‘ on the basis of the radix *lenk-/*lonk- ,to bow‘, which is also common for the verb leknout se ,to get frightened‘. The meaning can be deduced from the semantic model „bent → crooked → lifeless/dead“. The hypothesis is supported by the Old Czech verbs usléci ,to die‘, uslúčiti ,to torment‘. On the other hand we interprete both verbs leknouti and leknouti se – from the viewpoint of the Czech lexical system – as two unrelated verbs because their development has run completely independently.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0193361