Počet záznamů: 1

The cyanobacterial genus Phormidesmis

  1. 1.
    0335038 - BU-J 2010 RIV DE eng J - Článek v odborném periodiku
    Komárek, Jiří - Kaštovský, J. - Ventura, S. - Turicchia, S. - Šmarda, J.
    The cyanobacterial genus Phormidesmis.
    [Cyanobakteriální rod Phormidesmis.]
    Algological Studies. Roč. 129, - (2009), s. 41-59 ISSN 1864-1318
    Grant CEP: GA ČR GA206/05/0253
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z60050516
    Klíčová slova: Phormidesmis * molecular taxonomy * ultrastructure
    Kód oboru RIV: EF - Botanika

    Characteristics and detailed morphology of the genus Phormidesmis TURICCHIA et al. 2009, recently described according to combined molecular and phenotype evaluation are presented in this paper. The generic entity of Phormidesmis, based on the tropical type-species Phormidesmis molle (sooner Phormidium molle) has a special morphology, different from the typical Phormidium members, and characteristic for this separate generic cluster (moniliform shape of trichomes, one, rarely two or several trichomes in a sheath, not differentiated terminal cells without calyptra). The Antarctic Phormidium priestleyi has similar morphology to Phormidium molle, must be eliminated from the genus Phormidium and belongs also into the family Pseudanabaenaceae according to 16S rRNA sequencing (TATON et al. 2006) and ultrastructure of cells.

    Rod Phormidesmis TURICCHIA et al. 2009 byl recentně popsán na základě kombinovaného molekulárního a fenotypového vyhodnocení. V uvedeném článku jsou analyzovány další potenciální druhy patřící do tohoto rodu. Rod Phormidesmis se liší od rodu Phormidium, do něhož byl dříve řazen speciální morfologií (moniliformní trichomy, více trichomů v pochvách, nediferencovaná apikální buňka) a také speciální pozicí podle fylogenetického hodnocení. Typem rodu je tropický druh Phormidesmis mole, ale bylo zjištěno, že do tohoto rodu patří rovněž antarktická Phormidium priestleyi s podobnou morfologií. Rod patří do čeledě Pseudanabaenaceae podle molekulárního hodnocení a také podle ultrastruktury buněk.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0179620