Počet záznamů: 1

Loss of genetic diversity through spontaneous colonization in the bog fritillary butterfly, Proclossiana eunomia (Lepidoptera: Nymphalidae) in the Czech Republic

  1. 1.
    0322555 - BC-A 2009 RIV CZ eng J - Článek v odborném periodiku
    Néve, G. - Pavlíčko, A. - Konvička, Martin
    Loss of genetic diversity through spontaneous colonization in the bog fritillary butterfly, Proclossiana eunomia (Lepidoptera: Nymphalidae) in the Czech Republic.
    [Ztráta genetické diverzity během spontánní expanze motýla perleťovce severního (Proclossiana eunomia) (Lepidoptera: Nymphalidae) v České republice.]
    European Journal of Entomology. Roč. 106, č. 1 (2009), s. 11-19 ISSN 1210-5759
    Grant CEP: GA MŠk LC06073
    Výzkumný záměr: CEZ:AV0Z50070508
    Klíčová slova: allozyme electrophoresis * conservation * genetic polymorphism
    Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva
    Impakt faktor: 0.783, rok: 2009
    http://www.eje.cz/scripts/viewabstract.php?abstract=1420

    The butterfly Proclossiana eunomia (Lepidoptera: Nymphalidae) was discovered at a single locality in the Czech Republic in 1963. Until the 1980s, it was known from a restricted area, from which it spontaneously expanded during the 1980s to other localities up to 23 km from the source population. Samples were collected in 2002 from the source and ten other populations, totalling 274 specimens. All samples were analysed by electrophoresis for four polymorphic loci. Mean heterozygosity decreased with distance from the source population; this suggested a process of stepping stone colonization, involving the loss of rare alleles along the way. The populations close to the source population (less then ca. 15 km) retain a similar heterozygosity, whereas populations further away have a much reduced heterozygosity. Such a pattern of genetic differentiation and founder effect within a region is typical of specialized species with relatively low dispersal ability.

    Perleťovec severní byl v ČR poprvé zjištěn roku 1963. Dlouho byl znám z jediné oblasti, přibližně do 80. let 20. století se spontánně šířil do vzdálenosti přes 20 km. Analýzou alozymové variability 274 jedinců ze zdrojové a 10 dalších populací jsme zjistili pokles heterozygotnosti směrem ke vzdáleným populacím, odpovídající expanzi přes nášlapné kameny, během níž docházelo ke ztrátám vzácných alel. Genetická diverzita zdrojové populace se uchovala do ca 15 km, u vzdálenějších populací klesá. Ukazuje to na omezenou disperzní schopnost motýla. Vysoká genetická diverzita šumavské populace ve srovnání s jinými populacemi v Evropě ukazuje, že šumavská arela tohoto glaciálního reliktu není jen izolovaným výběžkem obrovského cirkumpolárního areálu tohoto druhu, ale představuje pravé fylogeografické refugium. Přežití šumavské populace závisí na ochraně centrální (zdrojové) populace a na uchování dostatečně husté sítě vhodných stanovišť.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0005132