Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků

Kteří podnikající jsou ve svém podnikání nejvíce znevýhodněni a v jakých oblastech? Co je největším úskalím při hledání informací o vlastním podnikání? Existuje vůbec nějaká regulace platformové ekonomiky na českém trhu práce? Může práce v coworkingovém centru zmírnit aspekty prekarity v podnikání? Jak se podnikající zabezpečují pro případ vlastní nemoci? Tyto a mnoho dalších otázek zodpovídá právě vydaná výzkumná zpráva týmu projektu Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků, který realizovaly Romana Marková Volejníčková, Hana Maříková a Markéta Švarcová z oddělení Gender a sociologie ve spolupráci s akademiky z Vysoké školy ekonomické.

Výzkumná zpráva shrnuje výsledky komplexních aktivit projektu, který trval od roku 2020 do konce roku 2023. V rámci projektu byly provedeny čtyři expertní studie, které se zaměřily na platformové a rodinné podnikání, začínající podniky a coworking. Partnery projektu, kolegy z Vysoké školy ekonomické byl proveden kvantitativní výzkum OSVČ a mikropodnikajících (do 10 zaměstanců/kyň) a sonda zacílená na začínající podnikatele a podnikatelky i nové formy podnikání – ve zprávě svá zjištění shrnují následovně:

„Výsledky reprezentativního kvantitativního výzkumu prokázaly, že ženy jsou zasaženy různými aspekty prekarity silněji než muži, a to v oblasti financí, dopadu pandemie na jejich podnikání, obav o udržitelnost podnikání a osobní pohody (zdraví a well-being).“

Závěry kvalitativní části výzkumu přináší nový pohled na to, jak podnikající reagují na krizové situace (konkrétně pandemii covidu-19) a jak jsou jejich reakce (v rovině uvažování i jednání) ovlivněné celkovým genderovým a společenským kontextem i jejich konkrétní sociální lokací. Autorky ze Sociologického ústavu upozorňují, že pandemie odkryla rizikovost a malou efektivitu některých strategií zajištění se na vlastní nemoc či na onemocnění dítetě a zdůraznila tak nutnost řešit tuto situaci na sociálněpolitické úrovni. Vedoucí projektu Romana Marková Volejníčková uvádí, že je potřeba:

„Zavést ošetřovné pro podnikající a nastavit jeho parametry tak, aby pokrylo u podnikajících stejně jako u zaměstnaných nutnou dobu péče o nezletilé dítě v době jeho nemoci.“

Dohromady tak části zprávy tvoří komplexní mozaiku, která nejen reflektuje prekérní specifika osob samostatně výdělečně činných a mikropodnikajících.

Předpokládaným čtenářstvem výzkumné zprávy jsou mimo laickou a odbornou veřejnost především reprezentanti a reprezentantky veřejné správy, do jejichž gesce agenda podnikání a nastavování podmínek pro něj spadá.

Autorský tým k souhrnné výzkumné zprávě vydává rovněž infografiku se shrnutím hlavních zjištění z kvalitativního výzkumu a artikuluje specifická doporučení, jak se vypořádat s úskalími, které podnikání pro osoby samostatně výdělečně činné a mikropodnikající přináší.