Richard Přikryl, Martin Racek, Zuzana Weishauptová, Jiřina Přikrylová
Petrografický výzkum opukového náhrobku Arnošta z Pardubic s ohledem na určení zdrojové oblasti přírodního kamene

In: Průzkumy památek 2/2018, ročník 25, str. 15–18

---

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Anotace: Předložená studie se soustředila na petrografický a analytický výzkum vzorků opuky z významného předkrásnoslohového sochařského díla – figurální části náhrobku prvního katolického arcibiskupa a metropolitu českého Arnošta z Pardubic, umístěného ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Kladsku (hrabství Kladsko). Studovaný materiál je nade vši pochybnost opukou bělohorského souvrství z pražské oblasti české křídové pánve. Výsledky získané souborem exaktních metod, zahrnujících optickou mikroskopii, skenovací elektronovou mikroskopii s mikroanalýzou, práškovou RTG difrakci a porosimetrickou analýzu pórového prostoru rtuťovou porozimetrií, prokázaly, že pro zmiňovaný náhrobek byla použita bělohorská opuka z vrstvy tradičně označované jako „zlatá opuka“. Předpokládaným místem výlomu byly s největší pravděpodobností strahovské lomy, které v té době poskytovaly kvalitní stavební i sochařský kámen. Ostatní zdrojové oblasti opuk české křídové pánve lze vyloučit.
Přes panující nejistotu ohledně přesného vymezení doby zhotovení náhrobku zůstává nepochybné, že toto dílo druhé poloviny 14. století (avšak předkrásnoslohové) je materiálově spjato s centrem zemí Koruny české – Prahou, jejími středověkými opukovými lomy (v oblasti Strahova až Bílé Hory) a s největší pravděpodobností i parléřovskou hutí, čemuž by odpovídalo postavení Arnošta z Pardubic. Výsledky petrografického rozboru jeho náhrobku tak prokazují kontinuitu v používání jednoho z nejvýznamnějších typů přírodního kamene tehdejší střední Evropy pro vrcholné figurální sochařství. Na zkušenosti v jejich opracování a užívání založených v předcházejících dobách poté navázaly sochařské dílny spojené s krásným slohem v závěrečných dekádách 14. století.