15. 10. 1608 Faenza – 25. 10. 1647 Florencie
(Zdroj obrázku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelista_Torricelli)
Nástup 17. století přináší rozvoj přírodních a technických věd a svým dílem k tomuto rozmachu přispěl i italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli. Budoucí vědec se narodil 15. října roku 1608 ve městě Faenza, ale otec mu brzy zemřel a jeho výchovu převzal strýc, mnich jezuitského řádu kláštera ve Faenze. Strýc se postaral i o synovcovo vzdělání a poslal ho do místní jezuitské koleje, kde všestranně nadaný Evangelista studoval matematiku a filozofii.
Další cesta za vzděláním vedla Torricelliho do Říma, kde studoval v církevní škole vedené známým matematikem a inženýrem, bývalým Galileovým žákem, Benedettem Castellim. V Římě se Torricelli seznamuje s pracemi Mikuláše Koperníka a především s dílem Galilea Galileiho. Stal se stoupencem Galileovy teorie a později na jeho dílo navázal a dále jej rozvedl. Po studiích Torricelli odjel z Říma, aby přijal místo sekretáře u církevního hodnostáře Giovanniho Ciampoliho. Roku 1641 se vrací do Říma a vydává spis Pojednání o pohybu těles. V té době také Benedetto Castelli doporučil svého bývalého žáka Galileimu, který pobýval ve Florencii, za asistenta. Spolupráce obou učenců ale trvala jen krátce, Galileo zemřel 8. ledna roku 1642. Torricelli se chystal k návratu do Říma, ale dostal nabídku velkovévody toskánského, aby nastoupil na místo dvorního matematika po Galileim.
Nejznámějšímu Torricelliho objevu prý předcházel problém studnařů, kteří nemohli nasát vodu výš než do deseti metrů. Voda v této výši jakoby visí a nad ní se vytváří zdánlivě prázdný prostor. Podle Aristotelova učení totiž panoval názor, že příroda má nepřekonatelný strach z každého prázdného prostoru, latinsky řečeno horror vacui, a proto nutí látky zaujímat uvolněný prostor. Tento starý omyl překonal až Torricelli. Zkoumáním problému zjistil, že na vodní sloupec působí tíha vzduchu neboli atmosférický tlak. Přišel tedy s nápadem použít místo vody rtuť a změřit atmosférický tlak pomocí sloupce rtuti. Praktický pokus zřejmě provedl Torricelliho spolupracovník Vincenzo Viviani roku 1643. Na jednom konci zatavenou skleněnou trubici naplnil po okraj rtutí, pak ji palcem zacpal, obrátil a vložil do nádoby s rtutí a otvor uvolnil. Hydrostatický tlak rtuťového sloupce se vyrovnal s tlakem atmosférickým a v trubici nad rtutí vzniklo vakuum, později nazývané Torricelliho vakuum. Torricelli tento pokus sám mnohokrát opakoval a zjistil, že výška rtuťového sloupce se mění a je vždy úměrná atmosférickému tlaku. Takto vlastně vynalezl přístroj na měření atmosférického tlaku – rtuťový barometr.
Dokladem Torricelliho zájmu o matematiku a přírodní vědy byl Soubor prací z geometrie, vydaný v roce 1644. Mezi významné výsledky jeho zkoumání patří položení základů hydrodynamiky stanovením vztahu pro rychlost vytékající kapaliny otvorem nádoby. Zabýval se i řešením některých problémů mechaniky a rozvedl Galileovu mechaniku pro pohyb těles na nakloněné rovině.
Torricelli zasáhl do mnoha oblastí přírodních věd a mohl pro vědu ještě mnohé udělat, avšak jeho život se uzavřel příliš brzy. Zemřel ve věku 39 let, 25. října roku 1647 na břišní tyfus. Na jeho počest byla pojmenována jednotka tlaku – torr.
Od narození Evangelisty Torricelliho uplynulo letos 410 let.
Zdroje:
BOREC, Tomáš. Dobrý den, pane Ampère. Přeložili Růžena KOLÁŘOVÁ, Alena CIMBÁLNÍKOVÁ a Jan MARŠÁK. Praha: SPN, 1981. Horizont.
CODR, Milan. Přemožitelé času. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988.