Text je zkrácenou a upravenou verzí úvodu, který byl zveřejněn ve zvláštním čísle Knih a dějin věnovaném PhDr. Anežce Baďurové, Knihovna AV ČR, v. v. i., Praha 2012, s. 5-6

Profesní dráha PhDr. Anežky Baďurové je pevně spjata s výzkumem a zpracováním historických knižních fondů. Po absolutoriu v roce 1964 nastoupila do oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea, ale už o tři roky později se jejím působištěm stala Knihovna Akademie věd ČR, které zůstala věrná až do dnešních dnů. V Akademii se dr. Baďurová od počátku věnovala především přípravě Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 16. až 18. století, ovšem jakožto erudovaný historik přistupovala k problematice starých tisků vždy v širším historickém kontextu, než je obvyklé u zpracovatelů retrospektivních bibliografií. O šestnáct let později se ujala vedení tohoto bibliografického pracoviště a tehdy začala nová etapa nejen v jeho historii, ale i ve vlastním výzkumu cizojazyčných bohemik. Se jménem dr. Baďurové jsou mimo jiné spjaty i první dílčí výstupy ze zmiňované bibliografie cizojazyčných bohemik. Vedle analytického soupisu vedut českých a moravských měst (vydáno r. 2008) či bibliografie tiskařských bohemik 16. a 17. století (vydáno r. 2003) se dr. Baďurová také podílela na vydání bibliografie děl dvou významných osobností české historie: Bohuslava Balbína (vydáno r. 1989) a Jana Amose Komenského (vydáno r. 2007). s cílem vytvořit pro mladé začínající kolegy inspirativní prostředí s perspektivou tvůrčí práce a osobního růstu iniciovala dr. Baďurová v roce 1993 rozšíření původně výhradně bibliografického zaměření pracoviště o samostatný knihovědný výzkum. Pod jejím vedením se tak oddělení etablovalo jako jedno z významných badatelských center v oblasti knižní kultury a zároveň i jako důležité zázemí pro české a zahraniční badatele, jimž poskytuje vedle rozsáhlých rešerší z připravované bibliografie i odborné konzultace. Není také možné nezmínit obrovité a obětavé úsilí, které dr. Baďurová vynaložila na profesní výchovu nejmladší generace. Nejenže se od r. 1990 podílí na knihovědné výuce v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, ale především přímo ve svém oddělení Knihovny AV ČR zasvětila a nechala odborně vyrůst celou jednu generaci nových zástupců tohoto vědního oboru.

Významné životní výročí, které dr. Baďurová oslavila v lednu tohoto roku, se pro Knihovědné oddělení stalo příhodnou záminkou k připomenutí jejího dlouholetého profesního působení, které je charakteristické vzácným spojením vysoké profesionality s až neuvěřitelně empatickým přístupem ke všem kolegům i badatelům. K vydání jsme proto připravili zvláštní číslo časopisu Knih a dějin věnované dr. Baďurové (ta ostatně tento časopis v roce 1994 založila a dodnes je jeho výkonnou redaktorkou). Na jeho stránkách lze vedle kompletní osobní bibliografie nalézt především odborné příspěvky, jejichž skladba do jisté míry dokumentuje životní a profesní dráhu dr. Baďurové a také rozsah jejích odborných i lidských kontaktů. Mezi přispěvateli tohoto čísla časopisu tak najdeme například dr. Jaroslavu Hoffmannovou, dlouholetou pracovnici Archivu Akademie věd ČR, s níž ji pojí přátelství již od dob společných studií na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mezi gratulačními texty také nemohou chybět příspěvky kolegů z řady českých knihoven a institucí, s nimiž dr. Baďurová je v dlouhodobém pracovním kontaktu: dr. Helgy Turkové, dr. Petra Maška a dr. Jaroslavy Kašparové z Knihovny Národního muzea, doc. Petra Voita z Knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově, dr. Ila P. Šedo ze Západočeského muzea v Plzni, dr. Josefa Hejnice a prof. Václav Boka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vysoký odborný kredit mezi zahraničními kolegy pak dokumentují příspěvky Mgr. Kristiny Kallert, bohemistky působící na univerzitě v Řezně, dr. Uwe Kahla z Christian-Weise-Bibliothek v Žitavě, bývalého pracovníka British Library dr. Davida  Paiseyho a dr. Evy Frimmové z Historického ústavu Slovenské akademie věd. Opominout nebylo možné ani dlouholeté pracovní vztahy, které vážou dr. Baďurovou k polským kolegům. Proto jsme při této příležitosti oslovili prof. Annu Migoň z univerzity ve Wrocławi a Mgr. Weroniku Karlak z místní univerzitní knihovny. Dr. Baďurová je také více než deset let členkou programové rady Książnicy Cieszyńskiej v polském Těšíně: za tamní kolegy přispěla do jubilejního časopisu dr. Jolanta Stuchlik. z nejbližších „domácích“ spolupracovníků pak přispěl dr. Antonín Vítek studií o databázovém systému ISIS-STTI, který v 90. letech minulého století vytvářel z iniciativy dr. Baďurové a ve spolupráci s ní. Nedocenitelnou práci dr. Baďurové pro domovskou Knihovnu AV ČR a pro její prezentaci mezi odbornou a širokou veřejností pak zachycuje text Mgr. Dagmary Hartmanové, s níž od roku 2008 každoročně připravovala knihovědné výstavy a přednášky pořádané v rámci Týdne vědy a techniky v AV ČR.

Zvláštní číslo Knih a dějin, jehož přípravu se díky zodpovědnému přístupu oslovených autorů a pracovnímu nasazení kolegyň z Knihovědného oddělení podařilo před oslavenkyní téměř do poslední chvíle utajit, bylo předáno dr. Baďurové přímo v den jejích narozenin za účasti vedení Knihovny AV ČR. Dvanáctého března se pak uskutečnilo slavnostní setkání dr. Baďurové s autory, jimž byly při této příležitosti předány i autorské výtisky.