Nejvýznamnější asociace evropských vědeckých knihoven LIBER uspořádala výroční konferenci na přelomu června a července v hlavním katalánském městě Barceloně. Nosné téma znělo „Getting Europe ready for 2020: the library’s role in research, education and society“ – „Připravme Evropu pro rok 2020: role knihovny ve výzkumu, vzdělání a společnosti“.
Hlavní program konference probíhal od 29. června do 1. července. Předcházely dva dny předkonferenčních seminářů a workshopů. Mezi tématy workshopů byly např.: „Knihovny a vědecká data: objevování možností pro služby a spolupráci“, „Vědecká data a vědecká komunikace – úkol pro knihovnu 21. století“, „Jak otestovat tvrzení o dlouhodobé archivaci digitálních dat?“.
Hlavní program konference zahájili Antoni Giró, rektor katalánské technické university a dr. Paul Ayris prezident LIBER (ředitel knihovny University College of London). Úvodní keynote pak měla Neelie Kroes, vice-prezidentka Evropské komise, která je odpovědná za digitální oblast. v jejím video-vystoupení zazněla silná podpora hnutí Open Access ze strany Evropské komise, stejně tak i podpora veřejně zpřístupněných vědeckých dat.
Jedním ze zvaných úvodních řečníků byl Rice Luce, proděkan a ředitel knihoven Emory University USA. Zaměřil se na eResearch, cloud computing a roli vědeckých knihoven. Zmínil, že aktivity knihoven nyní často směřují k digitalizaci a sběru dat a jejich dlouhodobé uchování. Změny paradigmat však nastávají také ve výzkumných metodách a vědecké komunikaci. Informační služby se stěhují do cloudů – virtuálního prostředí, a to vyvolává otázky, jaká je v této době role vědeckých knihoven. Knihovny musí v současné době rozšiřovat svou roli v kontextu svých vědeckých institucí. Kromě špičkové orientace v informačních zdrojích a efektivního vyjednávání s jejich distributory a vydavateli, je vhodné zaměřit se také na uchovávání, zpřístupňování a propagaci vědeckých výsledků své instituce.
Během třídenního hlavního programu bylo možné navštěvovat čtyři paralelní sekce, které byly prokládány zvanými přednáškami pro všechny účastníky. Mezi nejlepší zvané přednášky patřil příspěvek Herberta Van de Sompela z Los Alamos National Laboratory, USA, který tradičně patří mezi vrcholy konferencí, na kterých přednáší. Ovládá umění vysvětlit velmi technické věci jednoduchým a snadno pochopitelným způsobem. Patří mimo jiné k zakladatelům Open Archives Initiative, která vyvíjí a propaguje otevřené komunikační standardy, stojí např. za vývojem OAI-PMH a OAI-ORE. v Barceloně zněl název jeho příspěvku „Towards machine-actionable scholarly communication“, tedy volně přeloženo „Směrem ke strojově vykonavatelné/podporované/obsluhovatelné vědecké komunikaci“. Prezentace popisovala na třech konkrétních případech řešení jdoucí směrem k vědeckému komunikačnímu systému, který je „přátelský“ ke strojům. Je k dispozici zde: http://www.slideshare.net/hvdsomp/towards-a-machineactionable-scholarly-communication-system.
Mezi zvanými přednášejícími byla také známá propagátorka hnutí Open Access Alma Swan působící na University Southampton, která je vyhlášená svým Open Access repozitářem a vývojem open source řešení pro digitální knihovnu/repozitář EPrints. (Knihovna AV ČR pomocí toho sw zpřístupňuje plné texty nových vydání některých ústavních časopisů). Alma je činná v několika různých projektech, mj. vlastní konzultační firmu Key Perspectives Ltd. v Barceloně se prezentovala jako zástupce iniciativy„Enabling Open Scholarship“, která zastupuje univerzity při propagaci otevřené vědy v akademické komunitě. v přednášce s názvem „Open Access, repositories and H.G.Wells“ zmínila, že (v době pořádání konference) je již téměř 30 % vědeckých prací dostupných formou Open Access; cca 8 % formou Gold Open Access, tedy platbou za publikování vydavatelům a 20 % formou Green Open Access, tedy v předmětově zaměřených nebo institucionálních repozitářích. Vynikající přednáška o Open Access a repozitářích obsahující mnoho zajímavých údajů, grafů ale i tvrzení řady osobností je k dispozici na stránkách konference http://bibliotecnica.upc.edu/LIBER2011/content/programme.
Ze stejného místa je možné získat i prezentace dalších přednášejících.
Výroční konference LIBER je bezpochyby nejvýznamnější evropskou konferencí pro vědecké knihovny. v posledních letech se výrazně rozšířil její program a začala převládat zejména technicky zaměřená témata. Organizátoři konference vybírají z velkého množství příspěvků a v bohatém programu lze pravidelně vyhledat velmi přínosná a zajímavá vystoupení.