Anglický matematik, fyzik, astronom a filozof, zakladatel klasické mechaniky Isaac Newton, se narodil 4. ledna 1643 v anglickém Woolsthorpe v hrabství Lincoln. Newtonův otec, po kterém zdědil křestní jméno, byl svobodný sedlák a majitel půdy, ale zemřel čtyři měsíce před synovým narozením. Ovdovělá matka Hannah se za tři roky znovu provdala a malého Isaaca vychovávala její matka. Isaac sice po hmotné stránce nestrádal, ale nepřítomnost matky a pocit osamělosti měl později vliv na jeho povahu a hloubavost. Matka, která po několika letech znovu ovdověla, se vrátila se třemi dětmi zpátky na statek. Isaac sice nedostal po matčině muži pastorovi žádné peníze, ale získal jeho knihovnu.
Ve dvanácti letech Isaac odchází do školy do nedalekého města Granthamu. Ve škole se seznamoval s klasickou literaturou, latinou, řečtinou a také se věnoval zkoumání bible. Mimoto se věnoval sestrojování různých mechanismů, které se daly prakticky využít. Od dětství se u něho projevovala manuální zručnost a vynalézavost.
Na univerzitu v Cambridgi se mladý Newton dostal ve svých osmnácti letech. Byl přijat na Trinity College a kromě povinných předmětů, jakými byly Aristotelovy práce, se sám vzdělával v matematice a geometrii. Na koleji ho zaujaly hlavně přednášky matematika Isaaca Barrowa.
V roce 1665 se Newton stal bakalářem. Studium musel v roce 1665 kvůli morové epidemii přerušit a vrátil se na čas do Woolsthorpu. Z této doby se traduje známá historka o padajícím jablku, které Newtona přimělo přemýšlet o gravitaci. Do Cambridge se vrátil v roce 1667 a posléze zde obhájil titul magistra svobodných umění. V roce 1669 v šestadvaceti letech získal místo profesora matematiky po Isaacu Barrowovi a toto místo zastával až do roku 1695.
Isaac Newton se zabýval i optickými experimenty a při nich zjistil, že bílé světlo je složené z barevného spektra a také sestrojil zrcadlový dalekohled, který je mnohem účinnější než dalekohled čočkový.
V roce 1704 vydal stěžejní dílo Optika. Roku 1672 vychází kniha Nová teorie světla a barev a Newton se stal členem Královské společnosti; v roce 1703 byl zvolen jejím předsedou. Značný zájem Newton věnoval také studiu alchymie, což mu vydrželo několik desítek let.
Protože Newton stále hledal pravdu a chtěl se přiblížit k Bohu, studoval originální spisy starozákonních proroků a ve své důkladnosti se kvůli tomu naučil i hebrejsky.
Zkoumal také biblickou chronologii a jeho práce na toto téma Chronology of Ancient Kingdoms amended byla vydána až po smrti autora, v roce 1728.
Šíře Newtonových zájmů byla velká; ať už se věnoval jakémukoliv oboru, vždy to dělal pečlivě a zodpovědně a dosáhl tak i mnoha významných objevů.
Dráhami planet a jejich matematickým výpočtem se Newton zabýval v krátkém pojednání O pohybu těles po oběžné dráze uveřejněném v roce 1685.
Stěžejním Newtonovým dílem jsou třísvazkové Matematické základy přírodní filozofie, nazývané též Principia. (Philosophia Naturalis Principia Mathematica) z roku 1687. V této nejvýznamnější práci Isaac Newton popsal například zákon všeobecné gravitace a zformuloval tři základní pohybové zákony:
1. zákon setrvačnosti, 2. zákon síly a 3. zákon akce a reakce.
Další etapa Newtonova života je spojená s Londýnem, kam se přestěhoval poté, co v roce 1696 přijal místo dozorce londýnské mincovny a za další tři roky se stal vrchním mincmistrem. Tato nová práce mu přinesla i zlepšení finanční situace. Se svou svědomitostí a důkladností se podílel i na stíhání penězokazců.
Isaac Newton byl nějaký čas také členem anglického parlamentu za Cambridgeskou univerzitu. Velké cti se vědci dostalo roku 1705, kdy ho královna Anna povýšila do rytířského stavu.
Význam výjimečného vědce Isaaca Newtona je pro lidstvo dodnes značný. Svým vědeckým dílem položil základy moderní fyzice, vysvětlil gravitaci, vesmírné zákonitosti a svou genialitu prokázal i svým matematickým bádáním. Po slavném fyzikovi je pojmenovaná základní jednotka síly (N).
Sir Isaac Newton zůstal celý život svobodný. Už za svého života se stal uznávaným a slavným mužem. Jeho život se uzavřel po delší nemoci 31. března roku 1727 v Londýně. Pohřben je tak jako mnoho dalších slavných osobností v londýnském Westminsterském opatství.
V lednu 2013 uplyne již 370 let od narození Isaaca Newtona, který se zařadil mezi přední vědecké osobnosti v celé historii lidstva.
Zdroj:
ACKROYD PETER. Newton. Stručný životopis. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1843-4. Signatura KNAV: I 01 Z
100 nejslavnějších vědců: nejvýznamnější osobnosti vědy od starověkého Řecka po současnost. Brno: JOTA, 2009. ISBN 978-80-7217-658-8. Signatura KNAV: I 01 Z