Průzkumy památek 2018, 25(2):15-24 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.03

Petrografický výzkum opukového náhrobku Arnošta z Pardubic s ohledem na určení zdrojové oblasti přírodního kamene

Richard Přikryl1, Martin Racek2, Zuzana Weishauptová3, Jiřina Přikrylová4
1 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů
2 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav petrologie a strukturní geologie
3 Ústav struktury a mechaniky hornin AVČR, v. v. i.
4 Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliér restaurování sochařských výtvarných děl, laboratoř

Předložená studie se soustředila na petrografický a analytický výzkum vzorků opuky z významného předkrásnoslohového sochařského díla - figurální části náhrobku prvního katolického arcibiskupa a metropolitu českého Arnošta z Pardubic, umístěného ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Kladsku (hrabství Kladsko). Studovaný materiál je nade vši pochybnost opukou bělohorského souvrství z pražské oblasti české křídové pánve. Výsledky získané souborem exaktních metod, zahrnujících optickou mikroskopii, skenovací elektronovou mikroskopii s mikroanalýzou, práškovou RTG difrakci a porosimetrickou analýzu pórového prostoru rtuťovou porozimetrií, prokázaly, že pro zmiňovaný náhrobek byla použita bělohorská opuka z vrstvy tradičně označované jako "zlatá opuka". Předpokládaným místem výlomu byly s největší pravděpodobností strahovské lomy, které v té době poskytovaly kvalitní stavební i sochařský kámen. Ostatní zdrojové oblasti opuk české křídové pánve lze vyloučit.
Přes panující nejistotu ohledně přesného vymezení doby zhotovení náhrobku zůstává nepochybné, že toto dílo druhé poloviny 14. století (avšak předkrásnoslohové) je materiálově spjato s centrem zemí Koruny české - Prahou, jejími středověkými opukovými lomy (v oblasti Strahova až Bílé Hory) a s největší pravděpodobností i parléřovskou hutí, čemuž by odpovídalo postavení Arnošta z Pardubic. Výsledky petrografického rozboru jeho náhrobku tak prokazují kontinuitu v používání jednoho z nejvýznamnějších typů přírodního kamene tehdejší střední Evropy pro vrcholné figurální sochařství. Na zkušenosti v jejich opracování a užívání založených v předcházejících dobách poté navázaly sochařské dílny spojené s krásným slohem v závěrečných dekádách 14. století.

Klíčová slova: Arnošt z Pardubic, figurální náhrobek, opuka, petrografie, zdrojová oblast

Petrographic examination of opuka-stone tombstone of Arnošt of Pardubice with specific focus on provenance determination of natural stone

Detailed petrographic study of two stone pieces taken from the figural tombstone of the first Prague Archbishop Ernst of Pardubice confirmed its similarity to highly porous, fined-grained sedimentary rocks from the Bohemian Cretaceous Basin (Bílá Hora Form.). This so-called opuka stone is composed of prevailing fine-grained silica with common, but variable admixture of carbonates and clay minerals, making intrabasinal component, supplemented with minor extrabasinal clastic component with fine- to medium-grained silt granulometry. Based on the results from analytical and observational methods, the stone is equal to the so-called "zlatá opuka" which has been quarried in the very vicinity of medieval Prague (Strahov - Bílá Hora area).

Keywords: Arnošt of Pardubice, figural tombstone, opuka-stone, petrography, provenance

Zveřejněno: 15. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Přikryl, R., Racek, M., Weishauptová, Z., & Přikrylová, J. (2018). Petrografický výzkum opukového náhrobku Arnošta z Pardubic s ohledem na určení zdrojové oblasti přírodního kamene. Průzkumy památek, 25(2), 15-24. doi: 10.56112/pp.2018.2.03
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Frič, F. 1879: Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. Paleontologické prozkoumání jednotlivých vrstev. II. Bělohorské a Malnické vrstvy. Archiv pro přírodovědecké proskoumání Čech, IV. díl. Praha.
    2. Konta, J. 1993: Stone of a Gothic Pieta discovered in Bern: Comparison with Cretaceous marly chert from Prague, Applied Clay Science 7/5, s. 357-366. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Krejčí, J. 1870: Studie v oboru křídového útvaru v Čechách I. Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Čechách. Praha: Komitét pro výzkum Čech, s. 37-161.
    4. Přikryl, R. 2007: Understanding the earth scientist's role in the pre-restoration research of monuments: an overview, in: R. Přikryl - B. J. Smith edd., Building Stone Decay: From Diagnosis to Conservation. Geological Society London, Special Publications 271, s. 9-21. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Přikryl, R. - Šťastná, A. - Přikrylová, J. - Zamrazilová, A. - Weishauptová, Z. 2014: Materiálový rozbor přírodního kamene - opuky - exaktními laboratorními metodami jako nástroj ke stanovení zdrojové oblasti. Certifikovaná metodika č. 33, v rámci řešení projektu NAKI č. DF13P01OVV008 vedeného pod názvem "Přírodní kámen v sochařství a architektuře zemí koruny České - komplexní znalostní systém o zdrojích, vlastnostech, využití, trvanlivosti, historie využití, kompatibilitě a vzájemné zaměnitelnosti". Praha: AVU.
    6. Přikryl, R. a kol. 2017a: Opuka Piet krásného slohu: srovnávací petrografický rozbor Piety ze sbírky olomouckého kanovníka Petra Křiváka a Piety z Jihlavy, in: J. O. Hrbáčová ed., Piety krásného slohu. Olomouc: Muzeum umění, s. 82-93.
    7. Přikryl, R. a kol. 2017b: Decay mechanism of indoor porous opuka stone: a case study from the main altar located in the St. Vitus Cathedral, Prague (Czech Republic), Environmental Earth Sciences 76, s. 290. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Schütznerová-Havelková, V. 1979: The thousand year old building stone of Romanesque Prague, in: Bulletin of the International Association of Engineering Geology 19, s. 374-380. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Schütznerová-Havelková, V. 1981: Použití opuky ve středověké architektuře v Praze, in: Sborník geologických věd, HIG 15, s. 65-82.
    10. Šrámek, J. 1997: Ještě jednou k pražským opukám, jejich identifikaci a možnosti zjištění jejich provenience, Zprávy památkové péče 57, č. 1, s. 24-28.
    11. Šrámek, J. 1998: Stone of Gothic Pieta from Toruň, in: P. Sulovský ed., 15th Conference on Clay Mineralogy and Petrology, Brno (Czech Republic), September 6-10, 1998. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun. 26, s. 32-33.
    12. Šrámek, J. 2004: Kámen gotické piety z Magdeburku, Zprávy o geologických výzkumech 2003, s. 162-163. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Šrámek, J. - Rathouský, J. - Schneider, P. 1992: Porozita opuk, Věstník Českého geologického ústavu 67, č. 4, s. 259-276.
    14. Šrámek, J. - Kotlík, P. - Kaše, J. 2000: Opuka. Praha: STOP.
    15. Yu, S. - Oguchi, C.T. 2010: Role of pore size distribution in salt uptake, damage, and predicting salt susceptibility of eight types of Japanese building stones, Engineering Geology 115/3-4, s. 226-236. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Zahálka, B. 1926: Pražská opuka, Zprávy veřejné služby technické 8/18, s. 564-569.
    17. Žák, K. - Přikryl, R. - Weishauptová, Z. 2017: Posouzení původu neobvyklých hornin ve zdivu hradu Týřova, Průzkumy památek XXIV, č. 1, s. 153-159.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah