Kvantitativní výzkum

Pracovní život v současné české společnosti/ Hana Víznerová, Marta Vohlídalová
Tato studie si klade za cíl zmapovat současnou situaci na pracovním trhu v České republice. První část je zaměřena na problematiku intenzity práce (na časovou náročnost práce, na práci v nesociálním čase a mimo pracovní dobu a také na pocity vyčerpání plynoucími z práce). Druhá část je věnována různým aspektům a projevům pracovní flexibility na českém trhu práce (např. flexibilitě časové, prostorové a flexibilitě plánování pracovního rozvrhu). Analýza je založena na datech z reprezentativního výběrového šetření „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti“.
Plné znění studie viz níže připojený soubor "Pracovní život".

Souvislosti pracovního, partnerského a rodinného života v současné české společnosti/ Marta Vohlídalová
Analýza se věnuje vlivu práce a pracovní zátěže na soukromý a rodinný život a zabývá se také problematikou vztahu práce a partnerského života. Použitá data pocházejí z výběrového šetření „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti“.
Plné znění studie viz níže připojený soubor "Soukromí a práce".

Rodina a rodiny – formy soukromého života v České republice/ Radka Dudová
Studie se zaměřuje na uspořádání soukromého života individuí v České republice. Ukazuje, jak rodinný stav ovlivňuje způsob práce a postoje k práci a životní spokojenost. Zabývá se různými možnostmi uspořádání intimity a analyzuje postoje, které k nim populace zaujímá. Identifikuje skupiny, které preferují různé alternativní způsoby organizace soukromého života. Dospívá k závěru, že úplná nukleární manželská rodina je stále nejoblíbenější formou rodiny a zejména ženami v mladé generaci je pokládána za ideální.
Plné znění studie viz níže připojený soubor "Rodina a rodiny".

Práce a pracoviště jako sféry důvěry a soukromí/ Hana Maříková
Zatímco téma zasahování práce do soukromých životů jedinců a naopak intervence soukromí do výkonu práce představují témata relativně sociologicky zpracovaná, méně zpracováno stále zůstává vytváření a fungování „soukromí“, resp. sociálně blízkých vztahů (ať kamarádských, přátelských nebo mileneckých) v oblasti placené práce. Právě na tuto rovinu relace práce-soukromí se zaměřuje tento příspěvek, v němž jsou analyzovány jednak postojové otázky, jednak otázky reflektující atmosféru pracoviště, vstřícnost zaměstnavatelů k potřebám a požadavkům zaměstnaných osob, formování a fungování důvěrných vztahů a vazeb v pracovním prostředí, a to jak ve vazbě na socio-demografické ukazatele, tak i některé podstatné charakteristiky práce a typy zaměstnavatelských subjektů, aby bylo možné postihnout jejich podstatné sociální souvislosti.
Plné znění studie viz níže připojený soubor "Sociální vztahy na pracovišti".

Reprodukční preference a bezdětnost v české společnosti ve světle kvantitativních dat/ Hana Hašková

V článku autorka analyzuje vliv různých faktorů na reprodukční preference a reprodukční chování českých mužů a žen, přičemž se zaměřuje zejména na faktory, které mají vliv na uskutečnění přechodu ze stavu bezdětnosti do rodičovství, odkládání rodičovství do pozdějšího věku nebo setrvání ve stavu bezdětnosti. Poznatky čerpá zejména z výzkumu 25 - 54leté české populace z roku 2005 „Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti“. Na těchto, ale i na datech ze Sčítání lidu, domů a bytů v ČR a na datech z výzkumu české populace „Naše společnost 2004/4“ v článku ukazuje, že na vstup do rodičovství, jeho odkládání nebo setrvání ve stavu bezdětnosti mají vliv jak faktory strukturální, tak i hodnotové. Ty autorka kategorizuje na faktory situační a ekonomické na straně jedné a faktory okolí a touhy po dítěti na straně druhé. Faktory ekonomické, které však mohou vystupovat jak v rovině strukturální, tak i hodnotové, jsou pak těmi, které v otázkách reprodukce od sebe odlišují současné mladé generace od generací, které zakládaly své rodiny zejména před rokem 1989. Většina z testovaných vlivů, které posilují odkládání vstupu do rodičovství, setrvání ve stavu bezdětnosti nebo zakládání menších rodin, se ukázala v daném směru působit dlouhodobě a mezigeneračně, a to jak na preferovaný, tak i realizovaný počet dětí. Testován byl například vliv ne/přítomnosti stabilního partnerského soužití, velikosti věkového rozdílu mezi partnery, ne/shod v rámci individuálních reprodukčních preferencí mezi partnery, velikosti sídel, preferencí „ne/tradičních“ forem soužití, míry důrazu na příbuzenskou kohezi a také výše stupně vzdělání. U některých z těchto vlivů dochází v současné době k jejich posilování nebo rozšiřování.
Plné znění studie viz níže připojený soubor "Reprodukční preference a bezdětnost".

Sexuální život v České republice / Šárka Hastrmanová

Důležitou součástí soukromého a partnerského života je bez pochyby i život sexuální. Ač se téma sexuálního života zdá být především soukromou až intimní záležitostí, jedná se současně díky oblibě a velké pozornosti věnované tomuto tématu v médiích i o téma veřejné. Následující text se zabývá otázkami týkajícími se spokojenosti obyvatel České republiky se sexuálním životem, dále jejich názorem na partnerskou věrnost, počtem sexuálních partnerů za život a vlivem práce na sexuální život.