Podstatnou součástí letošní etapy grantového projektu s názvem „Knihovna Becků z Leopoldsdorfu v kontextu středoevropských knihoven“ (č. P405/12/P027, řešitel Lenka Veselá) byl výzkum v Národní knihovně ve Vídni a v Univerzitních knihovnách v Uppsale a Leidenu. Tento výzkum byl soustředěn především na excerpci a analýzu dalších dochovaných knih z této rakouské šlechtické knihovny a také na studium dalších pramenných materiálů vážících se k jejím dějinám.
V Univerzitní knihovně v Uppsale byla excerpována kartotéka z pozůstalosti švédského historika Otto Waldeho (†1963), která obsahuje výsledky jeho celoživotního bádání v oblasti provenience knih pocházejících ze švédské válečné kořisti z doby třicetileté války. Z této kartotéky bylo získáno celkem 475 záznamů o knihách odvezených z Čech a Moravy, které se v budoucnu stanou cenným podkladem pro další projekty zaměřené na evidenci těchto knih. Na základě Waldeho kartotéky však bylo identifikováno i 25 dosud zcela neznámých knih z knihovny Becků z Leopoldsdorfu, které jsou uloženy v řadě švédských a německých knihoven. Větší soubor se dochoval v Univerzitní knihovně v Leidenu, a proto se tamní Univerzitní knihovna stala bezprostřední cílem navazující výzkumné cesty.
V Univerzitní knihovně v Leidenu bylo z hlediska vazby, provenienčních údajů a čtenářských přípisků analyzováno celkem 31 tištěných děl a 3 rukopisy. Knihy pocházely především ze sbírek Ditrichštejnů, Rožmberků a Becků (z této knihovny bylo identifikováno celkem devět titulů v sedmi svazcích). Beckovské exempláře – často bohatě ilustrované a věnované přitažlivým tématům jako byly zámořské objevy či starověké pohřební zvyklosti – byly detailně popsány do pracovní databáze. Zvláště cenný se ukázal rukopisný katalog antických náhrobků ze zámku Ebreichsdorf, který vznikl na přímý podnět Hieronyma Becka z Leopoldsdorfu v roce 1588 (VCL O.65).
Studium historických fondů v rakouské Národní knihovně ve Vídni zase přineslo velmi cenné informace týkající se kulturních kontaktů Becků s vídeňským intelektuálním a šlechtickým prostředím. Z pramenného materiálu (prostudováno bylo patnáct rukopisů a dva staré tisky) se jako zajímavá ukázala dosud zcela neznámá korespondence Hieronyma Becka s císařským vyslancem a znalcem východních zemí Zikmundem z Herbersteinu, která obsahovala cenné a dosud neznámé informace z dob Hieronymových studií v Itálii a kavalírské cesty po Nizozemí, nebo například rukopis italské provenience darovaný Hieronymem Beckem i s rukopisnou dedikací rakouskému šlechtici Wolfgangu Rumpfovi. Důležitá byla i analýza dobových rakouských knižních katalogů dochovaných v rakouské Národní knihovně (především katalog vídeňské dvorské knihovny Hugo Blotia 1575 a katalog knihovny dvorského úředníka Wolfganga Rumpfa zu Wielroß), které poslouží ke komparaci beckovské knihovny s dalšími středoevropskými knižními sbírkami.
Poznatky a informace získané v rámci těchto zahraničních cest budou využity jako pramenný materiál pro připravovanou monografii o knihovně Becků z Leopoldsdorfu, jejíž realizace je plánována na rok 2014.