Number of the records: 1
Národ a idea humanity u T. G. Masaryka a M. Bubera
- 1.
SYSNO ASEP 0543401 Document Type C - Proceedings Paper (int. conf.) R&D Document Type Conference Paper Title Národ a idea humanity u T. G. Masaryka a M. Bubera Title Nation and Idea of Humanity in Thoughts of T. G. Masaryk and M. Buber Author(s) Drozenová, Wendy (FLU-F) RID, ORCID, SAI Source Title Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETTP 2020/22): etika v 19. a 20. storočí. - Prešov : Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 2021 / Gluchman V. - ISBN 978-80-555-2638-6 Pages s. 185-197 Number of pages 13 s. Publication form Print - P Action Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETTP 2020/22): etika v 19. a 20. storočí Event date 15.10.2020 - 16.10.2020 VEvent location Prešov (online) Country SK - Slovakia Event type EUR Language cze - Czech Country SK - Slovakia Keywords T. G. Masaryk ; M. Buber ; J. Kollár ; Humanism ; Zionism ; National Movements Subject RIV AA - Philosophy ; Religion OECD category Ethics (except ethics related to specific subfields) Institutional support FLU-F - RVO:67985955 Annotation Záměrem příspěvku je poukázat na určité shodné rysy morálních ideálů T. G. Masaryka a M. Bubera, které mají vztah k pojetí národa a jeho roli ve světě a jsou spojeny s ideou humanity. Oba tito filosofové byli konfrontováni s nacionalistickým hnutím a se zrodem nového státu. Masarykovy ideály humanity zahrnovaly svobodu, demokracii a sociální etiku. Idea humanity, kterou Masaryk přejal od Jána Kollára, se stala jeho řešením “české otázky”: Masaryk věřil, že každý národ má své poslání dané Prozřetelností, a smyslem českého národa (do nějž zahrnoval i Slováky jako příbuznou větev slovanského kmene) je rozvinout ideál humanity. Masarykovo pojetí českého národa včetně identity založené v tradicích české reformace způsobilo těžko řešitelné problémy. Vedle toho však jeho etika byla založená na příkladu Ježíšova jednání. Hebrejský humanismus Martina Bubera rovněž vychází z Bible, z myšlenky následování Boha v jeho milosrdenství a soucitu. Buberův kulturní sionismus je rovněž založen na ideji obnovy národního náboženství, které národu umožní naplnit poslání vůči celému lidstvu. Oba filosofové kladou důraz na život sub specie aeternitatis a zároveň i na hledání individuální odpovědi na situace zde a nyní. Description in English The aim of this contribution is to point out some analogous features between moral ideals of T. G. Masaryk and M. Buber, related to their concepts of nation and its role in the world, and connected to idea of humanity. Both philosophers were confronted with the nationalistic movements and birth of new states. Masaryk’s ideals of humanism included freedom, democracy and social ethics. The idea of humanity, adopted by Masaryk from Ján Kollár, has become his solution of the “Czech question”: Masaryk believed that each nation had a mission given by the Providence, and the meaning of the Czech nation (into which he included the Slovaks as a related branch of the Slav tribe) was to develop the ideals of humanity. Masaryk’s concept of the Czech nation, including its identity based on the traditions of the Czech reformation, caused problems difficult to solve. Apart from that, his ethics was derived from the example of Jesus’ rules of conduct. Marin Buber’s ethics of Hebrew humanism is also related to the Bible, on the idea of imitation of God in mercifulness and compassion. Buber’s Cultural Zionism is based on analogous idea of national and moral renewal based on national religion, which would enable the nation to fulfil its mission for the whole human kind. Both philosophers highlight the life sub specie aeternitatis, while seeking for the individual answer here and now. Workplace Institute of Philosophy Contact Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Year of Publishing 2022
Number of the records: 1