Number of the records: 1

Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století

SYSNO ASEP	0443762
Document Type	M - Monograph Chapter
R&D Document Type	The record was not marked in the RIV
Title	Paměť a text. Literární reprezentce Komenského a jejich mnemonické aspekty
Title	Memory and text. Literaty representations of Comenius and their mnemonic aspects
Author(s)	Řezníková, Lenka (FLU-F)_{RID, ORCID, SAI}
Source Title	Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. - Praha : Scriptorium, 2014 - ISBN 978-80-88013-08-2
Pages	s. 253-287
Number of pages	35 s.
Number of copy	400
Number of pages	504
Publication form	Print - P
Language	cze - Czech
Country	CZ - Czech Republic
Keywords	cultural memory ; literature ; Bohemian Lands ; nationalism ; intertextuality ; biography ; censorship ; literary canon ; Jan Amos Comenius
Subject RIV	AB - History
R&D Projects	GAP410/11/1201 GA ČR - Czech Science Foundation (CSF)
Institutional support	FLU-F - RVO:67985955
Annotation	Kapitola se zabývá významem, jenž sehrál text v procesu společenské kanonizace Komenského v průběhu 19. a 20. století. Pozornost věnuje jednak otázkám paměťové politiky, např. protikomeniánské censuře, motivované zpočátku zejm. náboženskými důvody (Komenský jako odpůrce katolické církve), později především důvody politickými (Komenský jako odpůrce habsburského domu), jednak kognitivním aspektům textových praxí. Dokládá, že literární praxe - vzhledem k její intertextové povaze - neumožňovala jednoduše vytěsňovat („zapomínat“) problematické aspekty, jež byly s Komenským spojeny v době osvícenství (náboženský fanatismus, egoismus etc.), vyvíjela však apologetické mechanismy jejich rétorické banalizace. Tak umožnila dekulpaci Komenského a jeho proměnu z viníka v oběť. Analýze podrobuje zejména proměny biografických praxí, které po celé 19. a 20. století vnášely do Komenského reprezentací nové, pro biografické žánry příslušné doby relevantní, a tedy žánrově podmíněné reference.
Description in English	The chapter is dealing with the role of the texts in the social canonization of Comenius during the 19th and 20th centuries. It draws attention to issues of memory politics such as censorship, initially motivated especially by religious reasons (Comenius as an opponent of the Catholic Church), then mainly by political reasons (Comenius as an opponent of the Habsburg dynasty), as well as to the cognitive aspects of the textual practices. It demonstrates that literary practices - due to their intertextual nature - simply did not permit to displace (‘forget’) problematic aspects that were associated with Comenius during the Enlightenment (bigotry, selfishness etc.), but it developed apologetic mechanisms for their rhetorical trivialization. Thus it enabled the deculpation of Comenius and his transformation from a person guilty to a victim. The chapter also analyzes the transformations of biography as a dominant genre form of Comenius’ imagination.
Workplace	Institute of Philosophy
Contact	Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360
Year of Publishing	2016

Number of the records: 1