Number of the records: 1
Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století
- 1.
SYSNO ASEP 0443762 Document Type M - Monograph Chapter R&D Document Type The record was not marked in the RIV Title Paměť a text. Literární reprezentce Komenského a jejich mnemonické aspekty Title Memory and text. Literaty representations of Comenius and their mnemonic aspects Author(s) Řezníková, Lenka (FLU-F) RID, ORCID, SAI Source Title Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. - Praha : Scriptorium, 2014 - ISBN 978-80-88013-08-2 Pages s. 253-287 Number of pages 35 s. Number of copy 400 Number of pages 504 Publication form Print - P Language cze - Czech Country CZ - Czech Republic Keywords cultural memory ; literature ; Bohemian Lands ; nationalism ; intertextuality ; biography ; censorship ; literary canon ; Jan Amos Comenius Subject RIV AB - History R&D Projects GAP410/11/1201 GA ČR - Czech Science Foundation (CSF) Institutional support FLU-F - RVO:67985955 Annotation Kapitola se zabývá významem, jenž sehrál text v procesu společenské kanonizace Komenského v průběhu 19. a 20. století. Pozornost věnuje jednak otázkám paměťové politiky, např. protikomeniánské censuře, motivované zpočátku zejm. náboženskými důvody (Komenský jako odpůrce katolické církve), později především důvody politickými (Komenský jako odpůrce habsburského domu), jednak kognitivním aspektům textových praxí. Dokládá, že literární praxe - vzhledem k její intertextové povaze - neumožňovala jednoduše vytěsňovat („zapomínat“) problematické aspekty, jež byly s Komenským spojeny v době osvícenství (náboženský fanatismus, egoismus etc.), vyvíjela však apologetické mechanismy jejich rétorické banalizace. Tak umožnila dekulpaci Komenského a jeho proměnu z viníka v oběť. Analýze podrobuje zejména proměny biografických praxí, které po celé 19. a 20. století vnášely do Komenského reprezentací nové, pro biografické žánry příslušné doby relevantní, a tedy žánrově podmíněné reference. Description in English The chapter is dealing with the role of the texts in the social canonization of Comenius during the 19th and 20th centuries. It draws attention to issues of memory politics such as censorship, initially motivated especially by religious reasons (Comenius as an opponent of the Catholic Church), then mainly by political reasons (Comenius as an opponent of the Habsburg dynasty), as well as to the cognitive aspects of the textual practices. It demonstrates that literary practices - due to their intertextual nature - simply did not permit to displace (‘forget’) problematic aspects that were associated with Comenius during the Enlightenment (bigotry, selfishness etc.), but it developed apologetic mechanisms for their rhetorical trivialization. Thus it enabled the deculpation of Comenius and his transformation from a person guilty to a victim. The chapter also analyzes the transformations of biography as a dominant genre form of Comenius’ imagination. Workplace Institute of Philosophy Contact Chlumská Simona, chlumska@flu.cas.cz ; Tichá Zuzana, asep@flu.cas.cz Tel: 221 183 360 Year of Publishing 2016
Number of the records: 1