Příspěvek předestírá "spekulativní tezi" o dvou koncových bodech jisté linie myšlení v britském myšlení. Jedním z jejích krajních bodu je "prorok" novověké mentality Francis Bacon, který své dílo zasvětil boji proti neplodné spekulaci, jehož součástí byl i boj o odstranění pojmu účelové příčiny z filosofického vokabuláře. Na druhé straně stojí A.N. Whitehead, v jehož pozdní metafyzice se navrací jak důraz na spekulaci jakožto filosofickou metodu, tak specifické pojetí účelové příčinnosti jakožto kategorie relevantní pro metafyzický výklad reality. Autor konstatuje, že Whiteheadovo dílo v jistém smyslu ukončuje etapu, v níž si filosofie přírody vystačila principy deklarovanými Baconem a otevírá tak možnost plnějšího uchopení reality, jehož součástí je zahrnutí estetické zkušenosti jakožto svébytného zkušenostního prvku.
Description in English
The book chapter presentsa "speculative thesis"concerning two end-points in a certain line of British thought. One of the end-points can be found in the work of "prophet" of modern mentality Francis Bacon, who devoted his life-time work to the struggle against barren speculation. His efforts included enthusiastic fighting against "teleology" as a legitimate part of philosophic vocabulary. The other end-point is to be distinguished in thinking of A.N. Whitehead. In his late comprehensive metaphysics he argues that speculation and generalization ought to form a part of philosophic scrutiny. He also includes specific form of teleology (under the guise of "subjective aim") into his metaphysical treatment of reality. The present author states that Whitehead's late writings terminate (in some respects) the period of sufficiency of baconian principles to the philosophy of nature.
