Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století

0443762 - FLÚ 2016 CZ cze M - Monography Chapter
Řezníková, Lenka
Paměť a text. Literární reprezentce Komenského a jejich mnemonické aspekty.
[Memory and text. Literaty representations of Comenius and their mnemonic aspects.]
Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. Praha: Scriptorium, 2014, s. 253-287. ISBN 978-80-88013-08-2
R&D Projects: GA ČR(CZ) GAP410/11/1201
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : cultural memory * literature * Bohemian Lands * nationalism * intertextuality * biography * censorship * literary canon * Jan Amos Comenius
Subject RIV: AB - History

Kapitola se zabývá významem, jenž sehrál text v procesu společenské kanonizace Komenského v průběhu 19. a 20. století. Pozornost věnuje jednak otázkám paměťové politiky, např. protikomeniánské censuře, motivované zpočátku zejm. náboženskými důvody (Komenský jako odpůrce katolické církve), později především důvody politickými (Komenský jako odpůrce habsburského domu), jednak kognitivním aspektům textových praxí. Dokládá, že literární praxe - vzhledem k její intertextové povaze - neumožňovala jednoduše vytěsňovat („zapomínat“) problematické aspekty, jež byly s Komenským spojeny v době osvícenství (náboženský fanatismus, egoismus etc.), vyvíjela však apologetické mechanismy jejich rétorické banalizace. Tak umožnila dekulpaci Komenského a jeho proměnu z viníka v oběť. Analýze podrobuje zejména proměny biografických praxí, které po celé 19. a 20. století vnášely do Komenského reprezentací nové, pro biografické žánry příslušné doby relevantní, a tedy žánrově podmíněné reference.

The chapter is dealing with the role of the texts in the social canonization of Comenius during the 19th and 20th centuries. It draws attention to issues of memory politics such as censorship, initially motivated especially by religious reasons (Comenius as an opponent of the Catholic Church), then mainly by political reasons (Comenius as an opponent of the Habsburg dynasty), as well as to the cognitive aspects of the textual practices. It demonstrates that literary practices - due to their intertextual nature - simply did not permit to displace (‘forget’) problematic aspects that were associated with Comenius during the Enlightenment (bigotry, selfishness etc.), but it developed apologetic mechanisms for their rhetorical trivialization. Thus it enabled the deculpation of Comenius and his transformation from a person guilty to a victim. The chapter also analyzes the transformations of biography as a dominant genre form of Comenius’ imagination.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0246446