Nezjevnost řeči

0504711 - FLÚ 2020 RIV CZ cze J - Journal Article
Ritter, Martin
Nezjevnost řeči.
[The Non-Appearing of Language.]
Filosofický časopis. Roč. 67, č. 2 (2019), s. 281-290. ISSN 0015-1831
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : Martin Heidegger * mediality * normative pragmatism * Pavel Kouba * philosophy of language * speech * temporality * understanding * thing
OECD category: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Method of publishing: Open access
https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:5df6369e-f4d5-4802-baab-cd60c9707940?article=uuid:0d44853d-e463-490e-836d-a836ac04ff48

Recenzní studie se po stručném shrnutí hlavních tezí a argumentační linie Řeči a zjevnosti zastavuje u problematických prvků Koubovy studie. Poukazuje na selektivnost Koubovy prezentace filosofie jazyka i filosofie řeči a jako hlavní nedostatek Koubova přístupu identifikuje nedocenění role řeči, která je fakticky redukována na (abstraktní) řečovost či schopnost řeči. Tato redukce je podmíněna (již u Heideggera samého) primárním akcentem na temporalitu existence. V náčrtu pozitivní alternativy studie zdůrazňuje problematičnost pojetí řeči jako přenosu (dialogicky pojatého) smyslu a poukazuje na smyslovou dimenzi řeči a na mnohost “řečí” podmiňujících bytí ve světě.

This review study, after a brief summary of the main theses and lines of argument in Language and Appearing, focuses on problematic elements in Kouba’s study. It points to a selectivity in Kouba’s presentation of the philosophy of language and the philosophy of communication. As the main deficiency in Kouba’s approach, it identifies an insufficient appreciation of the role of language, which is in effect reduced to the linguistic or linguistic competence. This reduction is conditioned (already in Heidegger himself) by a primary emphasis on the temporality of existence. In a sketch of a positive alternative approach, the study stresses the problematic character of the conception of communication as the transfer of dialogically-conceived sense, and it points to the sensory dimension of communication and to the multiplicity of “communications” conditioning being in the world.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0302356