Number of the records: 1
Enantiosémie z perspektivy lingvistických teorií intersubjektivity
- 1.
SYSNO ASEP 0498948 Document Type J - Journal Article R&D Document Type Journal Article Subsidiary J Ostatní články Title Enantiosémie z perspektivy lingvistických teorií intersubjektivity Title Enantiosemy from the Perspective of Linguistic Theories of Intersubjectivity Author(s) Beneš, Martin (UJC-A) ORCID Source Title Studie z aplikované lingvistiky. - : Univerzita Karlova v Praze - ISSN 1804-3240
Roč. 9, zvláštní vydání (2018), s. 124-134Number of pages 11 s. Publication form Print - P Language cze - Czech Country CZ - Czech Republic Keywords enantiosemy ; intersubjectivity ; language acquisition ; linguistic change ; linguistic rule Subject RIV AI - Linguistics OECD category Linguistics Institutional support UJC-A - RVO:68378092 Annotation Článek se zabývá dvěma poněkud opomíjenými aspekty enantiosémie, tj. stavu, v němž má jedno slovo v jednom jazyce dva protikladné významy. Soustředí se zaprvé na to, jak je vůbec možné, že totéž slovo získá nějaký nový (druhý) význam, který je vůči tomu původnímu (prvnímu) zrovna protikladný (= individuálně-psychologický aspekt), zadruhé se pak zaměřuje na to, jak se tento nový, protikladný význam šíří mezi jednotlivými členy řečového společenství (= sociálně-psychologický aspekt). Co se prvního aspektu týče, článek vychází z vygotskiánských přístupů k osvojování druhého, cizího jazyka (SLA, FLT, FLL, viz např. van Compernolle, 2015, Wertsch, 1994) a enantiosémii nahlíží jako důsledek inferování mylné hypotézy o významu daného slova na základě jeho užívání. Ukazuje, že pokud není tato mylná hypotéza falzifikována, nabude status jazykového pravidla, podle něhož má dané slovo (též) tento nový, protikladný význam. Popisuje, že mylná hypotéza nevzniká náhodně, ale je vedena určitými, správně rekonstruovanými principy konceptualizovatelnými jako významové osy (typu dobrý–špatný, hezký–ošklivý). Protikladnost mylné hypotézy pak lze vysvětlit jako důsledek výběru špatného pólu správné osy. Co se druhého aspektu týče, vychází článek z lingvistických teorií intersubjektivity, kde se významy slov konceptualizují jako jazyková pravidla, tj. normativní sociální fakty, existující tzv. v intersubjektivitě myslí jednotlivých členů řečového společenství (viz např. Itkonen, 2003, 2008a, Zlatev et al., 2008, Zlatev, 2016, Verhagen, 2015). Šíření se nového, protikladného významu (tj. mylná hypotéza > nové, protikladné pravidlo) přitom nahlíží jako sérii jeho individuálně-psychologických osvojení u prvního, druhého, třetího atd. člena řečového společenství. Tato perspektiva umožňuje ukázat neuvědomovaný rozdíl mezi enantiosémií z pohledu jazyka (část členů řečového společenství přisuzuje danému slovu jen původní význam, zatímco jiná část mu přisuzuje pouze význam nový, protikladný) a enantiosémií z pohledu jednotlivých členů řečového společenství (někteří členové řečového společenství přisuzují danému slovu jak původní, tak nový, protikladný význam). Description in English This paper deals with two rather under-researched aspects of enantiosemy, i.e. the state in which one word in a given language has two opposite meanings. First, the paper investigates how is it possible for the second, opposite meaning to emerge (= individual-psychological aspect), second, it focuses on the processes of spreading throughout the language community (= social-psychological aspect). As far as the first aspect is concerned, this paper is based on the Vygotskian trends in SLA (FLT, FLL, see e.g. van Compernolle, 2015, Wertsch, 1994) and conceives enantiosemy as result of an inferring false hypothesis about the meaning of the given word from the input. It shows that these false hypotheses, if not disproved, subsequently transform into rules constituting the new, opposite meanings. As far as the second aspect is concerned, this paper is based on the linguistic theories of intersubjectivity, where meanings are conceptualized as rules, i.e. normative social facts, existing in the so-called intersubjectivity of the language users’ minds (see e.g. Itkonen, 2003, 2008a, Zlatev et al., 2008, Zlatev, 2016, Verhagen, 2015). The spreading of the second, opposite meaning is perceived as a series of consequent individual-psychological acquisitions of the new rule with the new, opposite content (i.e. false hypothesis > new, opposite rule) by the first, second, third etc. language users. From this perspective, it is possible to demonstrate the difference between enantiosemy from the language’s point of view (one part of a language community knows the old meaning only, while the second knows only the new, opposite meaning) and enantiosemy from the user’s point of view (some members of a community knowing both the old and the new, opposite meaning). Workplace The Czech Language Institute Contact Yvona Tesařová, tesarova@ujc.cas.cz, Tel.: 225 391 406 ; Marie Chybová, m.chybova@ujc.cas.cz, Tel.: 532 290 515 ; Helena Svobodová, knihovna.dial.brno@ujc.cas.cz, Tel.: 532 290 266 Year of Publishing 2019 Electronic address https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/103950/Martin_Benes_124-134.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Number of the records: 1