0380553 - EÚ 2013 RIV CZ cze J - Journal Article
Kapsa, Václav
Hofmusici a lokajové. K postavení hudebníka na šlechtickém dvoře v Čechách první poloviny 18. století.
[Hofmusici and lackeys. To the status of a musician at the aristocratic court in Bohemia in the first half of the 18th century.]
Theatrum historiae. Roč. 6, č. 9 (2011), s. 241-255. ISSN 1802-2502
Institutional research plan: CEZ:AV0Z90580513
Keywords : 18th-century music * musicians * courts * servants * Kapellen
Subject RIV: AB - History

Výchozím bodem studie je klasifikace šlechtických kapel na služebnické (sestavené ze sloužících) a samostatné (složené z profesionálních hudebníků), kterou zavedl Vladimír Helfert ve své monografii o hudbě na dvoře hraběte Questenberga v Jaroměřicích. Postavení hudebníka ve službách aristokracie v Čechách v době největšího rozkvětu šlechtických kapel ve dvacátých letech 18. století je analyzováno prostřednictvím tří případových studií. Pozornost je věnována původu hudebníků, jejich platům a postavení v hierarchii zaměstnanců šlechtického dvora. Zatímco privátní kapela hraběte Františka Antonína Šporka byla typickým služebnickým ansámblem, hrabata Václav Morzin a František Josef Černín zaměstnávali ve větší míře profesionální hudebníky. Někteří z nich zastávali v hierarchii zaměstnanců dvora poměrně vysoké postavení s platem srovnatelným s platem hofmistra. U Morzinova dvora byli jak profesionální „hofmusici“, tak hudebníci zařazení jako lokajové. V případě kapely hraběte Černína je možno vytušit přerod kapely samostatné v kapelu služebnickou, motivovaný snahou o finanční úspory.

The starting point of the study is the division of private Kapellen maintained by Bohemian aristocracy into those consisting of servants (‘servant orchestras’) as opposed to ensembles featuring professional musicians (‘independent orchestras’) introduced by Helfert in his book on music at the court of Count Questenberg in Jaroměřice. The status of a musician in a nobleman’s service is exemplified by three Kapellen from Bohemia in the 1720s; attention is paid especially to the origin of the musicians, their salaries and their positions in the hierarchy of court employees. While the private band of Count Franz Anton Sporck was a typical servant ensemble, counts Wenzel Morzin and Franz Joseph Czernin employed professional musicians more extensively. Some of these occupied rather high posts with salaries comparable to that of the Hofmeister. In the case of Morzin’s orchestra, we can identify both groups of professional ‘Hofmusici’ and musicians among his lackeys. In the example of Czernin’s music, it was possible to follow a transformation of an‘independent’ into a ‘servant ensemble’ motivated by the count’s effort to cut the expenses.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0211233