0104438 - PAU-O 20043016 RIV DE eng J - Journal Article
Gurney, R. H. - Nowak, B. F. - Dyková, Iva - Kuris, A. M.
Histopathological effects of trypanorhynch metacestodes in the digestive gland of a novel host, Carcinus maenas (Decapoda).
[Histopatologické změny vyvolané metacestody (Trypanorhyncha) v hepatopankreasu nového hostitele Carcinus maenas (Decapoda).]
Diseases of Aquatic Organisms. Roč. 58, č. 1 (2004), s. 63-69. ISSN 0177-5103. E-ISSN 1616-1580
Institutional research plan: CEZ:AV0Z6022909
Keywords : Trypanorhyncha * Carcinus maenas * crustacean pathology
Subject RIV: GJ - Animal Vermins ; Diseases, Veterinary Medicine
Impact factor: 1.583, year: 2004

The green crab Carcinus maenas was introduced to Australian temperate waters in the late 1800s, has since become established, and is now considered to be a pest. We undertook an extensive parasite survey to find potential natural enemies of C. maenas and found it to be infected in Australia by 2 species of larval trypanorhynch tapeworm, Trimacracanthus aetobatidis and Dollfusiella martini. We describe the gross pathology and histopathology of the parasites' new host (C. maenas) and note that the plerocercoid larvae are located in the lumen of the digestive gland tubules. The presence of D. martini in C. maenas with low population numbers suggests that either D. martini has an impact (direct or indirect) on the survival of C. maenas, or that the parasite may be an indicator of high predation pressure. If the former were true, this would contribute to the control of this introduced pest species

Krab Carcinus maenas byl introdukován do Australských mírných vod koncem 18. století, dobře se v nich aklimatizoval a nyní je považován za škůdce. Parazitologická vyšetření byla zaměřena na vyhledání potenciálního přirozeného nepřítele. Bylo zjištěno, že C. maenas je parazitován dvěma druhy larválních stadií tasemnic, Trimacracanthus aetobatidis a Dollfusiella martini. Studium makroskopických a histopatologických změn ukázalo, že plerocerkoidy tasemnic se lokalizují ve vývodných kanálcích hepatopankreasu. Výskyt D. martini u krabů z nepočetných populací svědčí buď o tom, že D. martini má přímý nebo nepřímý vliv na tyto populace nebo, že je indikátorem velkého predačního tlaku. Pokud by první předpoklad odpovídal skutečnosti, mohlo by to přispět k regulaci početnosti tohoto introdukovaného druhu
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0011704