Number of the records: 1  

Kliometrie a národní příběh. Zajatci z wehrmachtu jako vojáci československého zahraničního vojska za druhé světové války

  1. 1.
    SYSNO ASEP0536040
    Document TypeJ - Journal Article
    R&D Document TypeJournal Article
    Subsidiary JOstatní články
    TitleKliometrie a národní příběh. Zajatci z wehrmachtu jako vojáci československého zahraničního vojska za druhé světové války
    TitleCliometrics and the national story. Wehrmacht POWs as soldiers of the Czechoslovak foreign troops during the Second World War
    Author(s) Maršálek, Zdenko (USD-C) ORCID
    Source TitleSoudobé dějiny. - : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. - ISSN 1210-7050
    Roč. 27, č. 2 (2020), s. 235-254
    Number of pages20 s.
    Publication formPrint - P
    Languagecze - Czech
    CountryCZ - Czech Republic
    Keywordscliometrics ; prisoners-of-war ; Czechoslovak army-in-exile
    Subject RIVAB - History
    OECD categoryHistory (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
    R&D ProjectsGA18-11418S GA ČR - Czech Science Foundation (CSF)
    Method of publishingMetadata only
    Institutional supportUSD-C - RVO:68378114
    AnnotationDo československých jednotek formovaných za druhé světové války na Západě vstoupilo téměř 3 000 Čechoslováků, kteří dříve sloužili v německém Wehrmachtu. Tato skutečnost však příliš nezapadala do ideologicky budovaného obrazu nové národní identity. Význam bývalých zajatců byl po válce zcela marginalizován. Nedostalo se jim odpovídající pozornosti ani v publikovaných pamětech a vzpomínkách veteránů odboje. Autor pomocí kvantitativních metod zjišťuje, zda byl výše uvedený jev způsoben pouze úmyslnou marginalizací, nebo zda může být „vytěsnění” způsobeno i jinými důvody. Příspěvek tak představuje možnosti využití kvantitativních přístupů v historiografii.
    Description in EnglishCzechoslovak units formed during WW2 in the West were joined by almost 3,000 Czechoslovaks who had previously served with the German Wehrmacht. However, this fact did not dovetail too well with the ideological formation of a new national identity. The importance of the POWs was marginalized after the war. They did not receive the corresponding attention even in published memoirs and recollections of resistance veterans. The author uses quantitative methods to establish whether the above phenomenon was due only to intentional marginalization or whether the „displacement” might be caused by other reasons as well. The paper thus presents possibilities of using quantitative approaches in historiography.
    WorkplaceInstitute for Contemporary History
    ContactGabriela Golasová, golasova@usd.cas.cz, Tel.: 257 286 365
    Year of Publishing2021
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.