Šeří se do osamělosti. Zdeněk Kožmín a jeho Bubáčci

0577476 - ÚČL 2024 CZ cze J - Journal Article
Sládek, Ondřej
Šeří se do osamělosti. Zdeněk Kožmín a jeho Bubáčci.
[Darkening Into Loneliness. Zdeněk Kožmín’s Bubáčci.]
Bohemica Olomucensia. Roč. 14, č. 3 (2022), s. 58-72. ISSN 1803-876X
Research Infrastructure: CLB II - 90136
Institutional support: RVO:68378068
Keywords : Zdeněk Kožmín * Czech literary criticism * Czech literature * Diary * Old Age * Time
OECD category: Specific literatures
Method of publishing: Open access
https://kb.upol.cz/files/FF/katedry/kbh/veda_a_vyzkum/bohemica_olomucensia/bo-2022_3_web.pdf

Studie se zabývá třemi knižními výbory z deníků českého literárního vědce a pedagoga Zdeňka Kožmína (1925–2007). První kniha Struktury (1995) obsahuje jeho deníkové záznamy z let 1975–1989, tedy z období normalizace, kdy učil na střední škole. Druhá kniha s názvem Obtisky (1998) zahrnuje období 1990–1997. Součástí studie je i reflexe recepce prvních dvou Kožmínových knih literární kritikou. Jádrem studie je popis a analýza třetího deníku, který se jmenuje Bubáčci. Publikace zahrnuje Kožmínovy deníkové záznamy z let 1998–2002. Hlavní tematickou linií knihy je Kožmínovo vyrovnávání se s nemocí a smrtí manželky Drahomíry, přičemž jeho zachycení této skutečnosti osciluje mezi intimní zpovědí a svědectvím. Studie se zabývá i dalšími tématy, která jsou pro Kožmína podstatná a souvisejí s jeho reflexí stáří.

The study deals with three book collections from the diaries of the Czech literary scholar and pedagogue Zdeněk Kožmín (1925–2007). The first book, Struktury (1995), contains his diary entries from 1975–1989, i.e. from the period of normalisation when he taught at a secondary school. The second book, entitled Obtisky (1998), covers the period 1990–1997. The study also includes a reflection on the reception of Kožmín´s first two books by literary critics. The core of the study is the description and analysis of the third diary, which is titled Bubáčci. It contains Kožmín´s diary entries from 1998–2002. The main thematic line of the book is Kožmín´s coping with the illness and death of his wife Drahomíra, and his rendering of this reality oscillates between intimate confession and testimony. The study also deals with other themes that are important to Kožmín and related to his reflection on his old age.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0346605