Zdrojový kód jako literární technologie? O vytváření faktů v digitálním výzkumu

0483726 - FLÚ 2018 RIV CZ cze J - Journal Article
Hladík, Radim
Zdrojový kód jako literární technologie? O vytváření faktů v digitálním výzkumu.
[Source Code as a Literary Technology? On the Production of Facts in Digital Research.]
Teorie vědy. Roč. 39, č. 1 (2017), s. 31-56. ISSN 1210-0250. E-ISSN 1804-6347
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : literary technology * source code * e-research * scientific knowledge * digital humanites
OECD category: Information science (social aspects)

Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a T omasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní flosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění – materiální, literární a sociální – se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfgurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách.

The increasing use of digital technologies in scientific work and communication raises the question of the epistemological nature of knowledge thus produced. In this essay, I am employing the conceptual apparatus developed by Steven Shapin and Simon Schaf er for the analysis of the historical dispute between Robert Boyle and Thomas Hobbes over the ways of producing knowledge in natural philosophy, and applying it to digital research. Their concept of three knowledge-making technologies – material, literary and social – appear to be heuristically useful concepts for reflecting on digital technologies as well. The latter are presented in the essay not as a separate facts-producing technology, but as elements around which the existing scientific technologies are radically reconfgured. Particular attention is paid to the concept of code as a literary technology and the role of digital technologies in the humanities.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0278926