Evropské město. Identita, symbol, mýtus

0342780 - FLÚ 2011 SK cze M - Monography Chapter
Řezníková, Lenka
Tripolis Praga. Mýty kulturní plurality.
[Tripolis Praga. Myths of Cultural Pluralism.]
Evropské město. Identita, symbol, mýtus. Bratislava: Zing Print Bratislava, 2010 - (Soukupová, B.; Novotná, H.; Jurková, Z.; Stawarz, Z.), s. 64-81. ISBN 978-80-88997-44-3
Institutional research plan: CEZ:AV0Z90090514
Keywords : Prague * pluralism * modern myths * Jewish culture
Subject RIV: AA - Philosophy ; Religion

Studie analyzuje topos Prahy jako trojnárodního města, charakteristický pro reprezentování Prahy v kultuře přelomu 19. a 20. století. Praha je popisována jako prostor, kde vedle sebe po staletí žili tři národy: Češi, Němci a Židé. S odvoláním na Franze Kafku a další představitele pražské německé literatury jeho doby se etablovala myšlenka, že etnická, kulturní, konfesijní a jazyková heterogenita nesla vysoký tvůrčí potenciál a byla základem rozsáhlé aktivity pražských intelektuálů. Toto pojetí, akcentující produktivitu soužití a abstrahující od konkrétního historického kontextu, naznačuje, že jde o typ reference, který má charakter moderního mýtu, jak jej definuje Roland Barthes. Studie současně podává archeologii tohoto moderního mýtu, ukazuje, jak redukuje komplexitu a protikladnost kulturních fenoménů, a začleňuje ho do kultury vzpomínání, jak se profilovala a proměňovala v průběhu 20. století.

The study deals with the topos of Tripolis Praga that is characteristic of Prague in today´s cultural discourse The city is often depicted as a place where three ethnic groups – Czech, Germans, and Jews – have been living together for centuries. Relying on Kafka´s complex ethnic-cultural identity, the idea has been established that such an ethno-cultural composition became the incentive for the intense intellectual and creative activity in Prague. Thus, the cultural pluralism – in spite of the historical indeterminacy of the term - is reduced here to a productive symbiosis of favourable elements. This suggests that this concept ranks among modern myths, as defined by Roland Barthes, a strongly reduced and unilateral representation, which considers neither complexity nor contrariness in culture. The aim of the study is to propose an “archaeology“ of the myth as a part of the culture of remembering during the 20th century.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0185413