Vom Burgwall zur Curtis bei den oberdonauländischen Slawen

0334597 - ARÚB 2010 RIV DE ger C - Conference Paper (international conference)
Kouřil, Pavel
Vom Burgwall zur Curtis bei den oberdonauländischen Slawen.
[From the hillfort to the court of the Slavs to the north of the Danube.]
Glaube, Kult und Herrschaft. Phänomene des Religiösen im 1. Jahrtausend n. Chr. in Mittel- und Nordeuropa. Bonn: Rudolf Habelt, 2009 - (Freeden, U.; Friesinger, H.; Wamers, E.), s. 359-376. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte, 12. ISBN 978-3-7749-3663-8.
[Internationales Sachsensymposion /59./. Bonn (DE), 08.11.2008-14.11.2008]
Institutional research plan: CEZ:AV0Z80010507
Keywords : Great Moravia * 9th - 10th century * hillfort * court
Subject RIV: AC - Archeology, Anthropology, Ethnology

Im Zusammenhang mit der kurzen Übersicht über slawische Burgwälle in Mähren befasst sich dieser Artikel (mit einer einzigen Ausnahme) detailliert mit Herrenhöfen der Slawen nördlich der Mitteldonau zur Zeit des grossmährischen Reiches. Er stellt fest, dass sich das System der Gehöfte im grösseren Masse besonders in der zweiten Hälfte des 9. Jahrhunderts durchsetzte. Eventuelle Vorbilder stammen vor allem aus dem fränkischen und bayerischen Bereich. Die äussere Form der Gehöfte war durch ihre Funktion vorgegeben und nicht ganz einheitlich. Die Gehöfte wurden von der privilegierten Schicht erbaut und erhalten - von reichen und edlen Grundbesitzern, Eigentümern von beweglichem Besitz und Utertanen, die wichtige Funktionen in dem Regierungs-, Verwaltungs-, Militär-, Gerichts- und Fiskalapparat des Landes innehatten.

In connection with the brief overview of Slavic ramparts in Moravia the article explores in detail (with one exception) the homesteads of magnates among the Slavs to the north of the middle Danube area at the time of the existence of Great Moravia. It asserts that the system of homesteads became relatively well established particularly in the second half of the 9th century. Possible models derive primarily from the Frankish and Bavarian milieu. The outer form of the farmsteads was determined by their function and was not entirely uniform. The farmsteads were built and held by the privileged class - by wealthy and high-born land owners, owners of moveable property and subjects who held important functions in the governmental, administrative, military, judicial and fiscal apparatus of the land.

Příspěvek se v souvislosti se stručným přehledem slovanským hradisek na vlastní Moravě, podrobněji zabývá (s jedinou výjimkou) velkomožskými dvorci u Slovanů severně od středního Dunaje v době existence velkomoravské říše. Konstatuje, že dvorcový systém se ve větší míře prosadil zejména v průběhu 2. poloviny 9. století, když možné vzory jsou vyváděny zejména z franckého a bavorského prostředí. Fyzická podobá dvorců se odvíjela především od jejich funkčního poslání a nebyla zcela jednotná. Dvorce budovala a držela vrstva privilegovaných - bohatých a urozených vlastníků půdy, movitého majetku a lidí - jež zastávala funkce ve vládním, administrativním, vojenském, soudním a fiskálním aparátu země.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0179292