Viola elatior, V. pumila and V. stagnina in Austria, Czechia and Slovakia: a story of decline

0329658 - BÚ 2010 RIV CZ eng J - Journal Article
Danihelka, Jiří - Niklfeld, H. - Šípošová, H.
Viola elatior, V. pumila and V. stagnina in Austria, Czechia and Slovakia: a story of decline.
[Viola elatior, V. pumila a V. stagnina v Rakousku, České republice a na Slovensku postupně vymírají.]
Preslia. Roč. 81, č. 2 (2009), s. 151-171. ISSN 0032-7786. E-ISSN 0032-7786
R&D Projects: GA MŠMT LC06073
Institutional research plan: CEZ:AV0Z60050516
Keywords : changes in frequency * conservation * herbarium
Subject RIV: EF - Botanics
Impact factor: 2.638, year: 2009
http://www.ibot.cas.cz/preslia/P092Danihelka.pdf

Specimens of Viola elatior (VE), V. pumila (VP) and V. stagnina (VS) in 40 Austrian, Czech and Slovak public herbaria were revised, a total of almost 1750 specimens from the three countries. Apart from VE, the quality of the original identifications was rather poor, especially of VS, which was frequently confused with VP and V. canina. This, together with the confusion of nomenclature that persisted during the 19th century, made the old literature records unreliable. Hybrids are usually difficult to identify and are rarer than generally believed. VS and VP have similar distribution patterns: they occur mainly on floodplains of large lowland rivers and in adjacent hills in the N part of Bohemia, S and Central Moravia, E Austria and S Slovakia; they may be classified as river corridor plants. VS differs from VE and VP mainly by its presence in S Bohemia and its absence from large parts of S Slovakia, as well as its rarity in Austria and Slovakia.

Viola elatior (VE), V. pumila (VP) a V. stagnina (VS) jsou ve 40 veřejných herbářích v Rakousku, České republice a na Slovensku zastoupeny téměř 1750 doklady pocházejícími z těchto tří zemí. Původní determinace druhu VS a v menší míře VP byly často chybné; vzhledem k tomu a také vzhledem k nomenklatorickým zmatkům, spočívajícím zejména v rozdílném použití jména V. persicifolia, jsou literární údaje z 19. století téměř bezcenné. Kříženci jsou obtížně určitelní a vzácnější, než se obvykle předpokládá (nejčastější jsou kříženci druhů VP a VS s druhem V. canina). VE a VP se vyznačují podobným rozšířením: jejich výskyt v severní polovině Čech, na jižní a střední Moravě, ve východním Rakousku a na jižním Slovensku je vázán na úvaly velkých nížinných řek a sousední pahorkatiny.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0175633