0306584 - ÚBO 2008 RIV GB eng J - Journal Article
Šumilo, D. - Bormane, A. - Asokliene, L. - Vasilenko, V. - Golovljova, I. - Avsic-Zupanc, T. - Hubálek, Zdeněk - Randolph, S. E.
Socio-economic factors in the differential upsurge of tick-borne encephalitis in Central and Eastern Europe.
[Socio-ekonomické faktory v diferencovaném nárůstu incidence klíšťové encefalitidy v zemích střední a východní Evropy.]
Reviews in Medical Virology. Roč. 18, č. 2 (2008), s. 81-95. ISSN 1052-9276. E-ISSN 1099-1654
EU Projects: European Commission(XE) 10284 - EDEN
Institutional research plan: CEZ:AV0Z60930519
Source of funding: R - Framework programmes of European Commission
Keywords : tick-borne encephalitis * Europe
Subject RIV: FN - Epidemiology, Contagious Diseases ; Clinical Immunology
Impact factor: 7.130, year: 2008

Tick-borne encephalitis (TBE) increased 2–30-fold in Central and Eastern European (CEE) countries from the early 1990s. Archival data (1970–2005) record major changes in the agricultural and industrial sectors, and consequent changes in the environment and socio-economic conditions, which could have increased the contact of humans with infected vector ticks: e.g., abandoned agricultural fields became suitable for rodent hosts; use of pesticides and emissions of industrial pollutants plummeted; wildlife hosts for ticks increased; unemployment and inequality increased. Some of these factors, by acting synergistically but differentially within the countries, can explain the marked spatio-temporal heterogeneities in TBE epidemiology better than climate change alone. Link between socio-economic conditions and epidemiology is indicated by striking correlations across 8 CEE countries between the degree of TBE upsurge and, e.g., poverty or household expenditure on food.

Incidence klíšťové encefalitidy (KE) vzrostla 2-30x ve střední a východní Evropě (SVE) od počátku 90. let. Statistické údaje pro léta 1970-2005 odrážejí významné změny v zemědělském i průmyslovém sektoru, a následné změny životního prostředí i socio-ekonomických podmínek, které mohly zvýšit frekvenci kontaktu lidí s klíšťaty infikovanými virem KE: např. úhory se staly vhodnými pro hlodavčí hostitele viru KE; prudce pokleslo užívání pesticidů a vypouštění emisí polutantů; zvýšil se počet divoce žijících obratlovčích hostitelů nákazy; vzrostla míra nezaměstnanosti a chudoby. Tyto faktory, působící synergicky a diferencovaně v rámci jednotlivých SVE zemí, by mohly vysvětlit výraznou časově-prostorovou heterogenitu v epidemiologii KE lépe než změny klimatu. Vazba mezi národními socio-ekonomickými podmínkami a epidemiologií je naznačena v rámci 8 zemí SVE např. průkaznou korelací mezi vzestupem incidence KE a chudobou nebo relativními výdaji na stravu.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0159566