Edge effect in wetland-arable land boundary determines nesting success of scarlet rosefinches (Carpodacus erythrinus) in the Czech Republic

0101756 - UBO-W 20040043 RIV US eng J - Journal Article
Albrecht, Tomáš
Edge effect in wetland-arable land boundary determines nesting success of scarlet rosefinches (Carpodacus erythrinus) in the Czech Republic.
[Okrajový efekt na hranici mokřadu-zemědělských ploch ovlivňuje hnízdní úspěšnost hýla rudého Carpodacus erythrinus v České republice.]
Auk. Roč. 121, č. 2 (2004), s. 361-371. ISSN 0004-8038. E-ISSN 1938-4254
Institutional research plan: CEZ:AV0Z6093917
Keywords : artificial nests * reproductive success * breeding birds
Subject RIV: EG - Zoology
Impact factor: 1.673, year: 2004
http://www.jstor.org/stable/4090400

I searched for and monitored nests of the Scarlet Rosefinch (Carpodacus erythrinus) in pristine patches of shrubby wet meadow to evaluate the generality of the "edge effect on nest predation" hypothesis. Predation was the major cause of nest failure. The model best describing variation in daily nest-survival rates included nest concealment and distance to agricultural edge. Nest survivorship for the entire nesting period was estimated at 41% (1,143 exposure days, n = 79 nests) for edge nests (<100 m from an edge) and 83% (1,831 exposure days, n = 96) for interior nests, respectively. Using habitat-specific demographic parameters, I found that per-capita annual productivity was 66% higher in core areas than in edge areas (4.14 and 2.49 fledglings, respectively). Three key components of annual reproductive success-brood size, nest success, and renesting rate-contributed unevenly to variation in site-specific annual per-capita productivity, only the latter two being important predictors.

Sledoval jsem hnízda hýla rudého (Carpodacus erythrinus) v nedotčených plochách křovinatých vlhkých luk, přičemž byla testována hypotéza okrajového efektu na hnízdní predaci. Ta byla hlavní příčinou hnízdních ztrát. Statistický model, který nejlépe vysvětloval variabilitu v denním přežívání hnízd, zahrnoval hnízdní krytí a vzdálenost k okraji mokřadu. Hnízdní úspěšnost byla stanovena na 41% (1.143 dnů expozice, 79 hnízd) pro hnízda v okrajích mokřadu (< 100 m od okraje) a 83% (1,831 dnů expozice, 96 hnízd) pro hnízda ve vnitřních partiích mokřadů. Roční produktivita byla o 66% vyšší v interiérech mokřadů než v okrajích (4,14 vs. 2,49 mláďat). Tři hlavní komponenty celoročního reprodukčního úspěchu - velikost snůšky, hnízdní úspěšnost a náhradní snůšky - přispívaly nerovnoměrně k varianci v per-capita produktivitě. Ta byla závislá pouze na posledních dvou.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0009162