0600142 - ÚČL 2025 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Piorecká, Kateřina - Bajcurová, Katarína - Barborík, Vladimír - Brunová, Marie - Buddeus, Hana - Burget, Eduard - Bydžovská, Lenka - Bystrzak, Magdalena - Cyroň, Milan - Gnot, Anna - Holeček, Lukáš - Janoušek, Pavel - Jungmannová, Lenka - Kittlová, Markéta - Klimeš, Ivan - Koeltzsch, Ines - Kubištová, Mariana - Kudlová, Klára - Kyselová, Eva - Lukáš, Martin - Mašterová, Katarína - Merenus, Aleš - Navrátil, Martin - Opekar, Aleš - Savický, Nikolaj - Švácha, Rostislav - Vondráček, David
Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu.
[Gesture and Reality. Art in Interwar Czechoslovakia.]
Praha: Academia: Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 2024. 543 s. ISBN 978-80-200-3557-8; ISBN 978-80-7658-085-5
Grant ostatní: AV ČR(CZ) AP1803
Program: Akademická prémie - Praemium Academiae
Výzkumná infrastruktura: CLB III - 90243
Institucionální podpora: RVO:68378068 ; RVO:68378033
Klíčová slova: art and society * Czechoslovakia * national identities * literature * public life * historical narratives * modernism
Obor OECD: Specific literatures; Arts, Art history (UDU-I)

Kniha Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu odpovídá na otázky, jakými způsoby rezonovalo umělecké dílo ve veřejném prostoru první republiky. Autorský kolektiv vedl diskusi o vztahu mezi uměním a společností napříč humanitními obory (literární věda, dějiny umění, teatrologie, hudební věda, dějiny filmu atd.). Záměrně jsme zvolili dva diskurzy, které výrazně vystihují určující tendence prvorepublikové společnosti. V prvním z nich, pojmenovaném podle románu Karla Čapka Obyčejný život, jsme se zaměřili na formování nového státu, koncept čechoslovakismu, proměny kulturních a národních identit a postavení jedince v novém státě. Pro druhý jsme si vypůjčili titul dramatu Viléma Wernera Lidé na kře, ten konfrontuje revoluční myšlenky avantgardy a její sociální utopie s reakcemi umění na tzv. velkou hospodářskou krizi ve třicátých letech. Oba rámce se vztahují k veřejnému, resp. politickému životu společnosti, vyrovnávají se i s fenomény, s nimiž nově definovaný stát zápolil: s otázkou národnostních menšin, sociálními problémy, ale i politickým radikalismem a extremismem. Naším cílem nebylo vyprávět další velký příběh o meziválečném období, ale zachytit rozporuplnost postavení, které umění ve veřejném životě zaujímalo. K tomu jsme zvolili mikrohistorický zorný úhel. V řadě vzájemně se prostupujících případových studií nabízíme pohled na jednotlivé události, které provazují estetické a sociální pohyby meziválečné středoevropské společnosti. Vycházeli jsme z důsledného čtení pramenů a soudobé odborné i kritické debaty. Zajímaly nás otázky, jakým způsobem konkrétní umělecké jevy reagovaly na dobové sociální a národnostní problémy, jak nový stát nalézal své zakotvení v historickém narativu, jak avantgarda hledala svého adresáta v davu proletářů, střední třída nacházela jistoty v konvenci a krotkém modernismu, nebo jak ruralisté modelovali svého hrdinu (i čtenáře) vyrůstajícího uprostřed venkovské tradice a víry. Součástí sociální každodennosti byla i populární kultura, ať v podobě dobrodružných příběhů, filmových romancí, veseloher či populárních písní. V prvním svazku vedle sebe stavíme sondy věnované uměleckým dílům, které napomáhaly formovat budování státu, ale i taková umělecká díla, která vyjadřovala touhu po revoluční změně. Nechybí ani náhledy interpretující kritiku soudobé státní a sociální praxe. V jednotlivých miniaturách sledujeme proměny vnímání toho, kdo je Čechoslovák, Čech, Slovák, nebo Němec. Analyzujeme vznik Československé republiky také z česko-německého pohledu. Sledujeme idealizaci Slovenska i problém emancipace Slováků v rámci společného státu. Povšimli jsme si rovněž sociální i umělecké izolace ruské emigrace. V publikaci mají své místo i studie zaměřené na dobové společenské fenomény, jakými byla proměna postavení žen ve společnosti, život studentů a nové způsoby trávení volného času (např. sport a tramping).

The book Gesture and Reality. Art in Interwar Czechoslovakia provides answers to the question of how art affected the public space of the First Czechoslovak Republic. The team of authors discussed the relationship between art and society across the humanities (literary studies, art history, theatre studies, musicology, film history, etc.). They intentionally chose two discourses that distinctly capture the dominant tendencies of First Republic society. In the first one, named after Karel Čapek’s novel Obyčejný život (An Ordinary Life), they focused on the establishment of the new state, the concept of Czechoslovakism, the transformation of cultural and national identities, and the position of the individual in the new state. For the second one, they borrowed the title of Vilém Werner’s drama Lidé na kře (People on the Ice Floe), which confronts the revolutionary ideas of the avant-garde and its social utopias with the ways art reacted to the Great Depression of the 1930s, as it is called. Both frameworks relate to the public or political life of society and deal with the phenomena the newly declared state struggled with: the question of national minorities, social problems, as well as political radicalism and extremism. The intention of the authors was not to tell another grand narrative about the interwar period, but to depict the contradictory position that art occupied in public life. To do this, they chose a micro-historical perspective. In a series of intertwining case studies, they offer a view of the individual events that linked the aesthetic and social developments of interwar Central European society. They drew on a close reading of the sources as well as the scholarly and critical debate of that time. They were interested in the questions of how specific artistic phenomena responded to the social and national problems: ow the new state found its roots in historical narratives, how the avant-garde sought its addressee among the proletarians, how the middle class found reassurance in convention and tame modernism, or how ruralists portrayed their hero (and reader) as someone who grows up in rural tradition and faith. Popular culture was also part of everyday social life, whether in the form of adventure stories, romance films, comedies, or popular songs. The first volume of the book juxtaposes the studies dealing with works of art that helped build the new state and the studies on works of art that expressed a desire for revolutionary change. Part of the volume are also the studies interpreting the criticisms of the state and social practice of that time. The authors, thus, observe the changing perceptions of who then was Czechoslovak, Czech, Slovak, or German. They analyse the establishment of the Czechoslovak Republic from a Czech-German perspective. They examine the idealization of Slovakia and the problem of the emancipation of Slovaks within the common state. They paid attention to the social and artistic isolation of the Russian emigration. Last but not least, the book includes the studies on interwar social phenomena such as the changing position of women in society, the life of students and the new ways of spending leisure time (e.g., sports and tramping).
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0357496